Když mluvím o anglo-sionistickém impériu, mám na mysli vládnoucí ideologii lidí z 1%, elity, tvořící „stát ve státě“. Luke Ford

Autor: Luke Ford

1) Anglo:

USA jsou impérium. S asi tisícovkou zámořských vojenských základen (záleží, jak je počítáte), nepopiratelně mesianistickou ideologií, vyšším vojenským rozpočtem než zbytek světa, více než 16 zpravodajskými agenturami a dolarem coby světovou měnou nelze pochybovat o tom, že se Amerika stala impériem planetárního rozsahu.

Odkud se toto americké impérium vzalo? Ani to není kdovíjak obtížná otázka – je následníkem impéria britského. Navíc se americká říše ve skutečnosti opírá o specifickou skupinu zemí: státy zapojené do systému ECHELON – Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Spojené království a pochopitelně USA. Co mají tyto země společného? Jde o následnické státy Britské říše, kde se mluví anglicky. Povšimněte si, že Francie, Německo nebo Japonsko do této elitní společnosti nepatří, i když jsou zřejmě pro Ameriku důležitější než takový Nový Zéland – a rozhodně mnohem vlivnější.

„Anglo“ část tedy nelze rozporovat. A přesto: i když je „Anglo“ etnicko/kulturně/jazyková kategorie, zatímco „sionista“ politicko/ideologická, jen velice zřídka slýchávám námitky, když mluvím o „Anglo(sféře)“ – na rozdíl od sionismu.

2) Sionisté:

Začněme s (politicky hyperkorektní) definicí termínu „sionismus“ z Wikipedie. Jde o:

„Nacionalistické hnutí Židů a židovské kultury, které usiluje o vytvoření židovské vlasti na území vymezeném jako izraelská země.“

Očividně žádné spojení s USA, Ukrajinou ani Timbuktu, že? Ale zkuste se zamyslet znovu. Proč by Židé – definovaní jako náboženská či etnická skupina – vlastě potřebovali vlast? Proč prostě nemůžou žít jednoduše tam, kde se narodili, jako budhisté (náboženství) nebo afričtí Křováci (etnická skupina), kteří žijí na území mnoha států?

Oficiální odpověď zní, že Židé byli všude pronásledováni, a tak potřebují vlastní zemi jako útočiště před tímto stíháním. Aniž bychom se pouštěli do toho, proč vlastně byli Židé pronásledování v různých zemích a podle všeho i v odlišných epochách, naznačuje toto odůvodnění – vcelku zjevně – když už ne nevyhnutelnost nového pronásledování, tak přinejmenším jeho vysoké riziko. Hypoteticky tuto premisu přijměme a podívejme se, co z ní vyplývá.

Zaprvé jsou Židé z podstaty věcí ohroženi Nežidy, kteří jsou bez výjimky alespoň potenciálními antisemity. Nebezpečí se jeví natolik závažné, že jediným, nejlepším a posledním opatřením k ochraně Židů po celém světě je vytvoření země bez gójů. Z toho musíme vyvodit, že zachování existence této vlasti by se mělo stát nejvyšší a nenahraditelnou prioritou Židů po celém světě, aby je snad další vlna pronásledování nezastihla bez možného bezpečného útočiště. Navíc – dokud se všichni Židé konečně nepřesunou do Izraele, měli by být nanejvýš opatrní, jelikož všechny góje kolem nich může v každém okamžiku přepadnout náhlý záchvat vražedného antisemitismu. Proto ostatně také všechny anti-antisemitské organizace jako ADL, UEJF, kluby Betar (Bejtar), síť sajanim atd.

Jinak řečeno, sionismus zdaleka nesouvisí „jenom s izraelskými záležitostmi“, ale je celosvětovým hnutím s cílem ochránit Židy před zjevně nevyléčitelným antisemitismem zbytku světa.

Jak Israel Šahak správně rozpoznal, podle zásad sionismu by Židé měli „myslet globálně a jednat lokálně,“ a postaveni před volbu by se vždy sami sebe měli ptát především: „Ale je to dobré pro Židy?“

Sionismus – který se zdaleka nesoustředí jen na Izrael – je ve skutečnosti globální ideologií, která celé lidstvo jasně dělí do dvou skupin: Židy a góje. Všechny příslušníky druhé skupiny pokládá za potenciální genocidní maniaky (rasismus) a věří, že záchrana židovských životů je kvalitativně odlišná a důležitější než záchrana životů nežidovských (znovu rasismus).

Kdokoliv snad pochybuje o zuřivosti tohoto přesvědčení, měl by se buď poptat nějakého Palestince, nebo si nastudovat původ svátku Purim – případně učinit oboje. Nebo, ještě lépe, si přečtěte Gilada Atzmona a vyhledejte si jeho definici tak trefně nazvané „pretraumatické stresové poruchy.“

3) Anglosionisté:

Britské impérium a rané USA byly v podstatě plně „anglo.“ Jistě, Židé měli silný vliv (např. v bankovnictví), ale sionismus byl irelevantní nejen pro Nežidy, ale také pro americké Židy. Mimoto se náboženští Židé často k sekulárnímu Izraeli stavěli velice nepřátelsky, zatímco sekulárním Židům bylo toto kvazibiblické schéma dosti lhostejné.

Po 2. světové válce získalo sionistické hnutí půdu pod nohama, zatímco „holocaust“ se stal středem židovského diskurzu a identity až o mnoho let později, jak to popsal Norman Finkelstein. Nebudu se pouštět do popisu vzestupu amerických Židů k moci, ale už někdy od vlády prezidenta Forda až k neokonzervativcům G. W. Bushe byl v podstatě setrvalý a velmi výrazný. A přestože je Obama zprvu vyhodil dveřmi, brzy se vrátili oknem. Dnes zůstává jedinou otázkou, zda američtí Židé soustředili ve svých rukou větší moc než američtí „Anglos“ nebo naopak.

Než budu z čehokoliv nařčen, rád bych na tomto místě zdůraznil, že nemluvím o Židech a „Anglos“ jako o skupině, ale o jednom svrchním procentu každé z těchto skupin. Navíc soudím, že se židovská elita nestará o Izrael ani o zbylých 99% Židů o nic víc, než „Anglo“ elity o USA a zbytek svých lidí.

Moje teorie tedy zní následovně:

Americké impérium ovládá uzoučká (1% či méně) elita, kterou lze označit za „stát ve státě“ sestávající ze dvou hlavních skupin: „Anglos“ a Židů. Tyto skupiny se nezřídka střetávají (stejně jako SS s SA nebo trockisté se stalinisty), sdílejí však:

1) rasistické vnímání zbytku lidstva;

2) mesianistickou ideologii;

3) pozoruhodné sklony k násilí a

4) posedlost penězi, chamtivost a její korumpující sílu.

A tak zpravidla spolupracují.

Možná se to zdá samozřejmé, ale mnoha lidem to uniká, a proto to zopakuji:

Označit větší část amerických elit za Židy a „Anglos“ neznamená, že většina „Anglos“ a Židů náleží k americkým elitám. To je podstrčený chatrný argument, který se záměrně vyhýbá komutativnímu charakteru mé teze, aby ji přetvořil v rasistické prohlášení svalující vinu za nějaké zlé skutky na většinu/všechny „Anglos“ nebo Židy. Aby tedy bylo naprosto jasno:

Když mluvím o anglo-sionistickém impériu, mám na mysli vládnoucí ideologii lidí z 1% elity, tvořící „stát ve státě“ (deep state, permanentní vláda) 1] impéria.

Mimochodem existují i nežidovští sionisté (Joe Biden se tak sám označil), spousta protisionistických Židů, ne-anglo imperialistů či řada antiimperialistických „Anglos.“ Mluvit o nacistickém Německu nebo sovětském Rusku také neznamená označit všechny Němce za nacisty nebo Rusy za komunisty – jen to, že vládnoucí ideologií těchto zemí v určitém dějinném momentu byl nacionální socialismus a marxismus, toť vše.

Poznámka:

1] „Deep state,“ „stát ve státě“ – volně: vlivná složka, nepodlehající oficiálním institucím – viz úvaha Johna Robba Past Červené královny. Termín „permanentní vláda“ se dá rovněž charakterizovat výrazem manažerský stát, který charakterizovali Samuel T. Francis a Paul Gottfried jako „nepřerušovanou vládu, bez ohledu na to, která strana má parlamentní většinu“. Její „moc nezáleží na volebních výsledcích“. Více Cassandra Goldman The Permanent Government, A letter to the Times 20. října 2009.

Článek What Is Meant By The Term ‘AngloZionist’? vyšel na blogu Luka Forda 7. února 2016. Inspirováno článkem Why I Use the Term ‘AngloZionist’, and Why It’s Important ze stránek The Saker.