Následující interview poskytl Alain de Benoist Albertu Lombardovi pro severoitalské noviny la Padania 19. září 2001.

AL: Co soudíte o zničení budov Světového obchodního centra v Americe? Je možné, pro to co se stalo, mít symbolické vysvětlení?

AdB: Spojené státy zažívají hroznou lidskou tragédii. Tato tragédie však nemůže být oddělena od politického kontextu, který to jedině může vysvětlit. Odmítání terorismu proti civilnímu obyvatelstvu je samozřejmé. Ale stejně tak samozřejmé je zajímat se o příčiny, které způsobují vznik terorismu. Pravdou je, že Američané v současné době trpí, fyzicky, bez pochopení toho, že to je výsledkem ohavné mezinárodní politiky vedené po desetiletí jejich politickými vůdci. Tato politika vytvořila ve světě tak velké množství utrpení, neštěstí a katastrof, že část světa si vyložila tuto americkou politiku jako vyhlášení války.

Dnes nejextrémnější představitelé této části světa odpověděli zahájením války se Spojenými státy. Dělají to vlastními způsoby (bez zájmu o hranice, bez ohledu na své vlastní životy, nebo životy druhých) a jejich vlastními prostředky (protiargument používaný slabším vůči silnějšímu).

AL: Co myslíte že vlastně inspirovalo tyto teroristické akce?

AdB: Cílem teroristů, jak všechny důkazy napovídají, bylo ponížit Ameriku poukázáním, že její území již není bezpečný přístav a zaútočením velkolepým způsobem na nejreprezentativnější symbol její moci. Tohoto cíle, jak všechny důkazy nazančují, bylo dosaženo. Pro Ameriku to bylo bezprecedentní ponížení. Je stále těžké zhodnotit všechny důsledky tohoto činu. Nejvážnější důsledky se nejprve projeví v oblasti ekonomiky, financí a mezinárodních vztahů.

AL: Myslíte si že existuje možnost, že odveta spustí řetězovou reakci?

AdB: Není pochyb že Američané očekávají odvetu, která bude odstrašující a mocná. Útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 (s 2 400 mrtvými) byl odplacen stokrát více atomovými pumami svrženými na japonské civilní obyvatelstvo. Srovnání s tím, co se stalo New Yorku a Washingtonu není liché. Problém těchto dní je ten, že nevíme kdo bude hrát úlohu Japonců. První fáze vyšetřování shledává odpovědným islamistické hnutí. Poukazují na jméno Usámy bin Ládina, který byl posedlý Američany měsíce. Ale toto hnutí není spojeno výhradně nebo fundamentálně s jedním člověkem, jednou skupinou nebo jednou zemí. Je to mlhavá, nepolapitelná síť. Odstranění bin Ládina může Washington potěšit, ale to zřejmě „teroristické nebezpečí“ neodvrátí. Na Ameriku zaútočil neviditelný nepřítel, který nemá jméno. Zaútočily „sítě“. Ve věku sítí se znovuzjevila úloha partyzána v celé jeho podstatě. Útoky na New York a Washington jsou akty postmoderní války.

AL: Existuje zde i nebezpečí pro Evropu? Věříte, že zde může být další symbolický cíl, na který teroristé mohou zaútočit s podobným efektem?

AdB: Žádná země není bezpečná před terorismem. Právě jsme toho byli svědky. Již zde není nějaké nedotknutelné útočiště. Všechny země tak velice dobře pochopily, že je potřeba zajistit bezpečnost svých příslušníků. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je rozhodovat o své politice zcela nezávisle a bude-li to nezbytné, zaujmout postoj, že to je jejich válka (USA) a ne válka ostatních. Pro Evropu je největším rizikem zavázat se do budoucna (z důvodu solidarity s Amerikou) být součástí špatně zacílených odvet, které jen zhorší situaci a jejichž výsledkem bude to, že bude trpět i Evropa.

Evropané musí být odhodlaní bojovat s terorismem. Ale stejně tak musí mít odvahu říci Spojeným státům, zemi která konstantně praktikuje státní terorismus po desetiletí, že dnes sklízí ovoce jejich politiky. Osud civilních obětí amerického bombardování Iráku, osud iráckých dětí hromadně zabitých nařízenou blokádou proti jejich zemi, osud civilistů v Srbsku zmasakrovaných během náletů NATO, osud Palestinců – to jsou také lidské tragédie.

AL: Jak si myslíte, že se bude vyvíjet mezinárodní politika, obzvláště mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem?

AdB: Spojené státy neustávají ve zužitkovávání těchto událostí jako záminky pro utvrzení jejich hegemonie nad spojenci a pro umlčení kritiky, která se občas ozývá (např. pokud jde o Blízký Východ, trest smrti, ekologii, globální odposlouchávací síť Echelon atd.). Ve shodě s jejich dřívějším chováním prohlašují, že ztělesňují a obraňují „civilizaci“. Je povinností Evropanů říci rozhodně, že tato „civilizace“ není nutně jejich a že tato „civilizace“ v žádném případě nevylučuje další formy civilizací. Nejhorší věcí která se může přihodit, a která je také nejpravděpodobnější, může být sklouznout postupně do boje který půjde za „islámské teroristické hnutí“ a který zahrne všechny arabsko-muslimské země vůbec a potom všechny státy nebo lidi, kteří budou s dostatečnou dávkou arogance odsouzeni jako hrozba pro dominantní americký model.

Nikdo nepochybuje, že Putin také začne používat islámskou hrozbu jako ospravedlnění pro koloniální válku kterou vede v Čečensku. Sblížení mezi Ruskem a Izraelem bylo po určitou dobu patrné. Je zde také možnost přeorientování v rusko-amerických vztazích.

AL: Myslíte si, podle toho co se odehrálo na konferenci v Durbanu, že teroristické útoky mohou vyostřit krizi na Středním Východě – a s jakým výsledkem?

AdB: Nejvíce z teroristických útoků vytěžila izraelská vláda. Již je možné odzbrojit všechny kritiky, které se nastřádaly během předchozích měsíců a již je možné získat souhlas, ve jménu boje proti terorismu, pro všechna donucovací opatření použitá proti Palestincům (ekonomická blokáda, „cílené“ vraždy, bombardování civilistů, ničení domů atd.).

Každá snaha o rozumná snaha o urovnání konfliktu je podezřelá. Platíme cenu za rozporuplný americký přístup vůči arabsko-muslimskému světu. Nezapomeňte že Tálibán v Afghánistánu byl především podporován a vyzbrojen Washingtonem za účelem boje proti ruské armádě a že Usáma bin Ládin sám, což je maximální ironie, byl vycvičen CIA. Z dlouhodobého hlediska je zde riziko že to skončí v globální a vojenské verzi scénáře „džihád versus McSvět“ „(Jihad vs. McWorld“). Můj názor je ten, že musíme odmítnout džihád bez toho, abychom se stali nástrojem McWorldu.