Categorized | Rozhovory

Džihád vs. McWorld: rozhovor s Alainem de Benoist

Následující interview poskytl Alain de Benoist Albertu Lombardovi pro severoitalské noviny la Padania 19. září 2001.

AL: Co soudíte o zničení budov Světového obchodního centra v Americe? Je možné, pro to co se stalo, mít symbolické vysvětlení?

AdB: Spojené státy zažívají hroznou lidskou tragédii. Tato tragédie však nemůže být oddělena od politického kontextu, který to jedině může vysvětlit. Odmítání terorismu proti civilnímu obyvatelstvu je samozřejmé. Ale stejně tak samozřejmé je zajímat se o příčiny, které způsobují vznik terorismu. Pravdou je, že Američané v současné době trpí, fyzicky, bez pochopení toho, že to je výsledkem ohavné mezinárodní politiky vedené po desetiletí jejich politickými vůdci. Tato politika vytvořila ve světě tak velké množství utrpení, neštěstí a katastrof, že část světa si vyložila tuto americkou politiku jako vyhlášení války.

Dnes nejextrémnější představitelé této části světa odpověděli zahájením války se Spojenými státy. Dělají to vlastními způsoby (bez zájmu o hranice, bez ohledu na své vlastní životy, nebo životy druhých) a jejich vlastními prostředky (protiargument používaný slabším vůči silnějšímu).

AL: Co myslíte že vlastně inspirovalo tyto teroristické akce?

AdB: Cílem teroristů, jak všechny důkazy napovídají, bylo ponížit Ameriku poukázáním, že její území již není bezpečný přístav a zaútočením velkolepým způsobem na nejreprezentativnější symbol její moci. Tohoto cíle, jak všechny důkazy nazančují, bylo dosaženo. Pro Ameriku to bylo bezprecedentní ponížení. Je stále těžké zhodnotit všechny důsledky tohoto činu. Nejvážnější důsledky se nejprve projeví v oblasti ekonomiky, financí a mezinárodních vztahů.

AL: Myslíte si že existuje možnost, že odveta spustí řetězovou reakci?

AdB: Není pochyb že Američané očekávají odvetu, která bude odstrašující a mocná. Útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 (s 2 400 mrtvými) byl odplacen stokrát více atomovými pumami svrženými na japonské civilní obyvatelstvo. Srovnání s tím, co se stalo New Yorku a Washingtonu není liché. Problém těchto dní je ten, že nevíme kdo bude hrát úlohu Japonců. První fáze vyšetřování shledává odpovědným islamistické hnutí. Poukazují na jméno Usámy bin Ládina, který byl posedlý Američany měsíce. Ale toto hnutí není spojeno výhradně nebo fundamentálně s jedním člověkem, jednou skupinou nebo jednou zemí. Je to mlhavá, nepolapitelná síť. Odstranění bin Ládina může Washington potěšit, ale to zřejmě „teroristické nebezpečí“ neodvrátí. Na Ameriku zaútočil neviditelný nepřítel, který nemá jméno. Zaútočily „sítě“. Ve věku sítí se znovuzjevila úloha partyzána v celé jeho podstatě. Útoky na New York a Washington jsou akty postmoderní války.

AL: Existuje zde i nebezpečí pro Evropu? Věříte, že zde může být další symbolický cíl, na který teroristé mohou zaútočit s podobným efektem?

AdB: Žádná země není bezpečná před terorismem. Právě jsme toho byli svědky. Již zde není nějaké nedotknutelné útočiště. Všechny země tak velice dobře pochopily, že je potřeba zajistit bezpečnost svých příslušníků. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je rozhodovat o své politice zcela nezávisle a bude-li to nezbytné, zaujmout postoj, že to je jejich válka (USA) a ne válka ostatních. Pro Evropu je největším rizikem zavázat se do budoucna (z důvodu solidarity s Amerikou) být součástí špatně zacílených odvet, které jen zhorší situaci a jejichž výsledkem bude to, že bude trpět i Evropa.

Evropané musí být odhodlaní bojovat s terorismem. Ale stejně tak musí mít odvahu říci Spojeným státům, zemi která konstantně praktikuje státní terorismus po desetiletí, že dnes sklízí ovoce jejich politiky. Osud civilních obětí amerického bombardování Iráku, osud iráckých dětí hromadně zabitých nařízenou blokádou proti jejich zemi, osud civilistů v Srbsku zmasakrovaných během náletů NATO, osud Palestinců – to jsou také lidské tragédie.

AL: Jak si myslíte, že se bude vyvíjet mezinárodní politika, obzvláště mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem?

AdB: Spojené státy neustávají ve zužitkovávání těchto událostí jako záminky pro utvrzení jejich hegemonie nad spojenci a pro umlčení kritiky, která se občas ozývá (např. pokud jde o Blízký Východ, trest smrti, ekologii, globální odposlouchávací síť Echelon atd.). Ve shodě s jejich dřívějším chováním prohlašují, že ztělesňují a obraňují „civilizaci“. Je povinností Evropanů říci rozhodně, že tato „civilizace“ není nutně jejich a že tato „civilizace“ v žádném případě nevylučuje další formy civilizací. Nejhorší věcí která se může přihodit, a která je také nejpravděpodobnější, může být sklouznout postupně do boje který půjde za „islámské teroristické hnutí“ a který zahrne všechny arabsko-muslimské země vůbec a potom všechny státy nebo lidi, kteří budou s dostatečnou dávkou arogance odsouzeni jako hrozba pro dominantní americký model.

Nikdo nepochybuje, že Putin také začne používat islámskou hrozbu jako ospravedlnění pro koloniální válku kterou vede v Čečensku. Sblížení mezi Ruskem a Izraelem bylo po určitou dobu patrné. Je zde také možnost přeorientování v rusko-amerických vztazích.

AL: Myslíte si, podle toho co se odehrálo na konferenci v Durbanu, že teroristické útoky mohou vyostřit krizi na Středním Východě – a s jakým výsledkem?

AdB: Nejvíce z teroristických útoků vytěžila izraelská vláda. Již je možné odzbrojit všechny kritiky, které se nastřádaly během předchozích měsíců a již je možné získat souhlas, ve jménu boje proti terorismu, pro všechna donucovací opatření použitá proti Palestincům (ekonomická blokáda, „cílené“ vraždy, bombardování civilistů, ničení domů atd.).

Každá snaha o rozumná snaha o urovnání konfliktu je podezřelá. Platíme cenu za rozporuplný americký přístup vůči arabsko-muslimskému světu. Nezapomeňte že Tálibán v Afghánistánu byl především podporován a vyzbrojen Washingtonem za účelem boje proti ruské armádě a že Usáma bin Ládin sám, což je maximální ironie, byl vycvičen CIA. Z dlouhodobého hlediska je zde riziko že to skončí v globální a vojenské verzi scénáře „džihád versus McSvět“ „(Jihad vs. McWorld“). Můj názor je ten, že musíme odmítnout džihád bez toho, abychom se stali nástrojem McWorldu.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív