Elvdalština, ztracený švédský lesní jazyk už má své mluvčí i za hranicemi

Elvdalština

Elvdalština stejně jako švédština má kořeny ve staré severštině (na snímku pohlednice s nápisem psaným elvdalskými runami) Zdroj: TheLocal.se

Autor: Lee Roden

Proč by někdo odjel do Švédska učit se tam starobylý vikinský jazyk na pokraji vymření? Právě na to se Lokal ptal jednoho ze zahraničních studentů nového studijního programu.

Elvdalština (Övdalian/Älvdalska) má jméno jako vystřižené z Tolkienova románu, ale jde o skutečný severogermánský jazyk s asi třemi tisícovkami mluvčích v regionu Älvdalen západošvédského kraje Dalarna.

Stejně jako švédština má i tento jazyk kořeny ve staré severštině, od středověku se však vyvíjela samostatně a uchovala si tak řadu archaických prvků, které se v ostatních severogermánských jazycích – a to ani islandštině – nevyskytují. Až do 20. století byla zapisována v runové formě.

Letos v létě otevřeli v Älvdalenu program s cílem představit jazyk novým zájemcům. Mezi 26 účastníky byli i lidé z USA, České republiky, Německa, Norska a Dánska.

Jedním z nich byl i Marc Volhardt z Kodaně:

„Je to velice složitý jazyk – hodně přízvuků a gramatiky má z islandštiny. Je to zvláštní, velice odlišný jazyk, kterému jsem nerozuměl. V něčem mi přijde ještě archaičtější než staroislandština, takže z pohledu historické lingvistiky bylo skvělé dostat příležitost nahlídnout ještě dál do historie, než člověku dovoluje islandština.“

„Studoval jsem lingvistiku v Kodani i na Islandu, kde jsem se naučil islandsky. O severské jazyky jsem se zajímal dlouhodoběji, takže jsem měl o jejich západní větvi slušný přehled. Od začátku studií jsem cestoval po regionu a na letním kurzu jsem pochytil dokonce i základy faerštiny, takže jsem si osahal všechny různé severské jazyky – poslední, kterému jsem vůbec nerozuměl, byla elvdalština, což mě hnětlo, a tak jsem o ní snažil zjistit víc“, vysvětluje své pohnutky.

Úvodní kurz trval týden a zahrnoval gramatiku, cvičení i konverzaci. Na konci každého dne přicházeli se studenty mluvit starší mluvčí elvdalštiny:

„Brali to pozitivně a zdálo se mi, že jsou rádi za to, že se chceme učit. Nebylo tam nic v duchu ‚není to vaše řeč‘, líbilo se jim to.“

„Když přijedou cizinci do Dánska, hodně Dánů se jich ptá ‚proč byste se učili dánsky, když můžete mluvit anglicky?‘, v Älvdalenu jsem ale nic podobného necítil. Starší generace se snaží jazyk zachovat, bojí se, aby nezmizel. Jestli to podobně cítí i mladší generace, bych si říct netroufnul“, pokračuje Volhardt.

Doufá, že časem své znalosti dále vypiluje a využije jich při studiu možného spojení elvdalštiny se sámskými jazyky, jejichž historie sahá až někam na přelom prvního a druhého milénia před naším letopočtem

„Kdybych měl čas, rád bych pracoval s jazykem, na jeho oživení. Tomu bych se určitě věnoval rád. Z čistě osobního zájmu bych se rád naučil tak, abych rozuměl všemu, protože po týdnu všemu ještě rozhodně nerozumím. Chtěl bych také studovat další sámské jazyky. Existuje totiž možnost, že mají společné intonační vzorce a podle některých teorií se jihosámské jazyky navzájem značně ovlivňovaly. Nevíme ještě přesně, jak sdílely různá slova – to by určitě byla zajímavá oblast výzkumu“.

Aktivisté dlouhodobě usilují o to, aby byla elvdalština Švédskem uznána jako jazyk menšiny v naději, že ji tím pomohou zachovat pro budoucí generace. V současnosti jím podle odhadů mluví jen 60 lidí mladších 18 let, takže riziko vymření je velice reálné.

Švédská vláda ji zatím oficiálně považuje za dialekt, zastáncům elvdalštiny se ale dostalo vzpruhy v květnu 2016, když získala svůj vlastní ISO jazykový kód. Ty se užívají při sestavování seznamů světových jazyků a pomáhají tak internetu určit, co jazyk je a co ještě není.

„Pro elvdalštinu je to významný symbolický krok, protože jde v podstatě o mezinárodní uznání jazyka“, vysvětluje pro The Local profesor švédštiny na univerzitě v Kristianstadu Yair Sapir.

Zpráva Lee Rodena Sweden’s lost forest language now has international speakers vyšla na stránkách The Local 1. září 2017.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív