Moskevská charta

Následující text je přetištěním deklarace, která byla v roce 2006 přijata na konferenci „Budoucnost národů evropského původu“, na které vystoupili čelní představitelé politických hnutí, hlásících se k evropské identitě a vyjadřujících znepokojení nad ohrožením její stability v současnosti. Text je výzvou k uvědomnění si politické a etnické jednoty obyvatel Evropy a zároveň podnětným krokem, nutícím k zamyšlení nad mnoha palčivými otázkami dneška, mezi které patří například diskuse o slučitelnosti evropské jednoty a identit jednotlivých národních celků.

DEKLARACE zástupců evropských zemí a národů, kteří se zúčastnili mezinárodní konference „BUDOUCNOST NÁRODŮ EVROPSKÉHO PŮVODU“ (Moskva, 8.-9. června 2006).

Vycházejíce z vědomí společného původu našich národů, spřízněnosti jejich jazyků a kultur i vůle, chránit svou identitu.

S ohledem na smrtelné nebezpečí, které všem národům evropského původu bez výjimky hrozí, národům, které dnes riskují nejen ztrátu identity, ale i konec své historické existence.

Konstatujeme, že vlády evropských států i dosavadní internacionální struktury, včetně NATO, nemohou zabezpečit další existenci našich národů, a co je ještě horší, zvětšují nebezpečí a pro životně důležité sblížení centrální Evropy s Ruskem činí jen málo.

My, účastníci výše zmíněné konference, jsme přijali následující rozhodnutí:

– založit alternativní, mezinárodní radu, jejíž hlavní cíl bude boj za další existenci evropských národů a zachování jejich identity; jedná se pouze o poradní sbor a nikoli o instituci, která by rozkazovala a nařizovala; náš prvořadý cíl bude, učinit z dnes ještě sporadické výměny informací nepřetržitý proces;

rada bude pravidelně i v naléhavých případech uveřejňovat koordinované deklarace ohledně aktuálních problémů a činit odpovídající opatření na ochranu obětí represálií, namířených proti bojovníkům za život a identitu svých národů;

rada vzniká ze sobě rovných delegací všech zúčastněných zemí i národů, které nemají vlastní stát (Bretonci, Vlámové, Baskové atd.);

rada má síťovou strukturu bez trvalého centra. Eventuálně je nutné, zajistit okamžitou náhradu člena výboru zmocněnců náhradními kandidáty;

jako komunikační prostředek slouží internet. V případě komplikace je e-mailová adresa nahrazena jinou, která ještě nebyla použita.

Voláme zástupce všech zemí a spřízněných národů, kteří se naší konference nezúčastnili, aby za týchž podmínek přistoupili k našemu společenství.

Je naděje, že se naše společenství rozšíří na všechny kontinenty, kde žijí evropské národy a – paralelně s Organizací spojených národů – vytvoří Organizaci etnicky uvědomělých národů.

EVROPANÉ VŠECH KONTINENTŮ – SPOJTE SE!
Moskva, 10. června 2006

Prof. Dr. Pierre Vial, „Terre et Peuple“, Francie
Guillaume Faye, Francie
Yann-Ber Tillenon, Bretaň
Enrique Ravello, „Tierra y Pueblo“, Španělsko
Dr. Pierre Krebs, „Thule-Seminar“, Německo
Elephterios Ballas, „ARMA“, Řecko
Prof. Anatolij M. Ivanov, „Synergon“, Rusko
Vladimir B. Avdějev, Rusko
Pavel V. Tulajev, „Atenaeum“, Rusko
Galina Lozko, „Swazoy“, Ukrajina

Zdroj Mars Ultor: 2007, s. 146

One Response to “Moskevská charta”

  1. volič NS napsal:

    Přesně tohle je to pravé!!!
    Chceme-li vůbec obstát,je nutno se spojit!!!Toto je správná myšlenka,a je nutné ji uskutečnit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Trackbacks/Pingbacks


Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

22. listopadu 1963 zemřel v anglickém Oxfordu irský spisovatel, jedna z nevýraznějších postav moderní britské literatury Clive Staples Lewis. Jeho nejznámější knihou jsou dnes zřejmě Letopisy Narnie. Silně věřící anglikán Lewis byl také blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena a reakcionářem.
22. listopadu 1890 se narodil francouzský voják a státník Charles de Gaulle. Za 2. sv. války se postavil do čela francouzských sil bojujících na straně Spojenců, po válce se stal politikem V čase alžírské krize se chopil moci a stal se prezidentem Páté republiky. Vzdal se francouzského Alžírska, za což si vysloužil nehynoucí nenávist mnohých francouzských patriotů. Skupina OAS se ho několikrát pokusila zabít. Odstoupil nedlouho po bouřích léta ´68.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív