Podle studie zabývající se rozpoznáváním obličejových rysů mohou již devítiměsíční děti vykazovat známky rasové předpojatosti. Výzkumníci z Massachusettské univerzity se sídlem v Amherstu zjistili, že děti se již od útlého věku mohou chovat diskriminačně vůči svým protějškům jiných ras, což lze údajně vysledovat z jejich obličejové mimiky a emočních vyjádření. Do své analýzy zahrnuli chování 48 bílých dětí, jež doposud neměly žádný kontakt s černochy.
Děti byly podle věku rozděleny do dvou skupin, Tu první tvořily děti pětiměsíční, zatímco druhá zahrnovala dětí devítiměsíční. Obě skupiny měly za úkol rozpoznat obličeje příslušníků jejich vlastní rasy od příslušníků jiné, jim doposud neznámé, rasy.
Pětiměsíční děti se ukázaly schopnějšími v rozpoznávání obličejů patřících příslušníkům jiných ras, zatímco devítiměsíční děti byly schopny rozpoznat rozdíly mezi dvěma obličeji osob své vlastní rasy.
Druhý experiment se zaměřil na mapování mozkové aktivity dětí prostřednictvím speciálních senzorů. Postupně jim byly ukazovány fotografie obličejů bělošských a černošských dětí, vyjadřujících určité emoce, které buďto korespondovaly nebo nekorespondovaly s doprovodnými zvukovými projevy smíchu, pláče, či jiných emocí. Monitorování mozkové aktivity prokázalo, že devítiměsíční děti posuzují emoční výrazy bělošských obličejů odlišně od výrazů obličejů, patřících příslušníkům jiných ras, zatímco pětiměsíční děti tyto rozdíly nečinily.
Změnu v rozeznávacích schopnostech údajně nelze považovat za následek působení kultury, nýbrž za produkt fyzického vývoje. Výzkumníci zjistili, že rozpoznávání obličejové mimiky se u starší věkové skupiny přesunulo z předních částí mozku do zadních oblastí.
„Tyto výsledky ukazují, že předsudky týkající se rozpoznávání obličejů a jejich rozdílného vnímání se vyskytují již u nemluvňat, tedy ještě mnohem dříve, než se u dětí zformují představy o lidských rasách,“ uvedla ve svém prohlášení vedoucí výzkumu Lisa Scottová. „Je důležité, abychom porozuměli podstatě těchto předsudků a pokusili se je omezit nebo eliminovat,“ dodala následně.
Podle serveru Medicalxpress.com je situace podobná v případě výuky jazyků u dětí. Děti ve velmi raném věku děti nedokáží rozlišit, které zvuky mají jaký význam v jejich rodné řeči, tudíž se k nim stavějí naprosto stejně. Postupem času se však učí vnímat jazyk, jímž mluví jejich okolí a začnou tak ztrácet schopnost odlišit od sebe jednotlivé zvukové projevy v cizích jazycích, naopak jejich rozlišovací schopnost ve vztahu k vlastnímu jazyku roste.
Výsledky tohoto výzkumu navázaly na závěry vyvozené z výzkumu předešlého, na jehož základě bylo zjištěno, že dospělí lidé obtížněji rozlišují mezi obličeji patřícím příslušníkům jiných ras. Nyní se ukázalo, že k tomuto nepoměru dochází již v mnohem nižším věku, než bylo dříve předpokládáno.
Článek Babies develop racist traits aged nine months, before coming into contact with other races vyšel v novinách The Daily Mail dne 4. května 2012.
U takto malých dětí nemůže jít o „předsudky“, jak jev Scottová nazývá. Z citátů mám velmi nepříjemný pocit, že je ve jménu korektnosti překrucována pravda.
Ta Scottová je hustá, fakt by mě zajímalo, jak chce takovou základní věc jako vnímání lidskýho obličeje u dětí (který intelektuálně ani nechápou, co to vůbec obličej je) „omezit a eliminovat“. Napadají mě jen samý hrůzostrašný metody…
Prostě ještě předtím, než si vůbec dítě bude schopno rozumově uvědomit, na co se to vlastně koukám, se mu budeme snažit vysvětlit, že pán s tmavou pletí je úplně stejný jako pán s bílou pletí (například)? Jestli má něco potenciál vytvořit ve společnosti podstatně větší problém, než je rasová diskriminace, tak jsou to tyhlety samozřejmý nápady šílenejch vědátorek.