Pohroma jménem „gender“

A všechno to začalo na první pohled tak nevinně…

Autor: Gentleman Jim Crow

Jednou z nejpozoruhodnějších vlastností levice je její schopnost přivodit hluboké a často i nesmírně ničivé společenské změny jen pomocí slov. Její umné využití vymyšlených nebo novým, podvratným významem obdařených termínů jako rasismus nebo rovnost způsobil Západu větší škody, než o jakých si mohla Rudá armáda zdát. Mezi největší a nejškodlivější majstrštyky levice pak nepochybně patří slovo gender.

„Gender“ je slovo odvozené z latinského „genus“ – rod, druh, skupina. Až do roku 1955 se (v angličtině) užívalo výhradně k popisu gramatických kategorií v jazycích, jež přiřazují rod objektům, které nemají zjevné pohlaví. Tehdy se ale psycholog, sexuolog a horký uchazeč o titul nejzlotřilejšího a nejškodlivějšího kulturního marxisty 20. století John Money rozhodl tento termín využít, aby s jeho pomocí vytvořil terminologické rozlišení mezi biologickým pohlavím a pohlavím (genderem) coby společenskou úlohou.

Money byl velmi produktivní tvůrce a šiřitel verbálního i společenského jedu. Jako jeden z prvních se vědecky zabýval psychologií sexuální fluidity a tím, jak společenský konstrukt „genderu“ působí na jednotlivce. Přišel s označením parafilie, které mělo nahradit zavedenou perverzi a místo sexuální preference začal užívat sexuální orientace – přitažlivost podle něj totiž nemusela nutně být volní záležitostí. Byl rozhodným zastáncem teorie tabula rasa i operací ke změně pohlaví už v raném věku. Jednou z mnoha „hvězdných chvil“ jeho kariéry bylo doporučení, že po katastrofálně zpackané obřízce by se mělo přistoupit k operativní změně pohlaví u nemluvněte jménem David Reimer. Soudil totiž, že by mělo být možné vychovat ho jako děvče a této úloze ho uvyknout. Po dovršení patnáctého roku se ale Reimer vrátil k životu jako muž a zanedlouho poté si vzal život.

Moneyho práce zůstávala až do 70. let známá v podstatě jen v okruhu levicových akademiků a sexuálních deviantů, dokud nezačala koncept odlišnosti mezi biologickým pohlavím a společensky konstruovaným genderem hlásat i feministická teorie, podle které je lidská přirozenost v podstatě neutrální a na pohlaví založená sociální rozlišení jsou vytvářena arbitrárně.

Jakmile však dekonstruktivistický koncept genderu přijala za vlastní mainstreamová levice, začal rychle bobtnat, až fakticky nahradil pohlaví, přestože označuje něco úplně jiného. Pohlaví je nesporná biologická klasifikace s právě dvěma možnostmi, zatímco gender je kompletně vymyšlený levicový výtvor, naprosto subjektivní, který může znamenat cokoliv, co si zrovna umanete.

Jestliže je váš gender podmíněn chováním, a nikoliv vašimi vrozenými fyzickými charakteristikami, co vám brání v tom si gender libovolně vybrat? A pokud staré obnošené kategorie žena a muž dostatečně nevystihují vaší úžasnou odlišnost, proč si nepřimyslet svůj vlastní gender?

Jistá vysokým verbálním IQ disponující skupina tak jen pomocí proměny terminologie naprosto podkopala pojetí mužského a ženského pohlaví, základ života všech obratlovců, o lidské společnosti nemluvě. A pokud dokáží podrýt něco tak fundamentálního jako dvě pohlaví, dokáží zřejmě zničit cokoliv.

Skutečnost, že existují jen dvě pohlaví, ale desítky údajných genderů, je – nebo by alespoň být měla – konečným důkazem, že pohlaví a gender není totéž. První označuje biologickou kategorii, druhé pak mentální cvičení v mysl obluzujících marxistických blábolech. Kdyby byl koncept genderu bezpečně sekvestrován v blázinci, kterým je levý okraj intelektuálního spektra, nebyl to větší problém. Tím se však stává, jakmile začne prorůstat do každodenního užívání a tam stále více vytlačovat a nahrazovat pohlaví. Mnohým více vyhovuje pro svou výraznější politickou korektnost, někteří prudérnější lidé, často Američané, zase bývají choulostiví na slovo pohlaví, které považují za tak trochu neslušné kvůli jeho vztahu k pohlavnímu aktu.

Užíváte-li slovo gender, vědomky či nevědomky kapitulujete před kulturně marxistickým dekonstruktivistickým světonázorem. Když vám tak levičák řekne, že existuje 10 000 genderů a člověk může patřit k jednomu ráno a k jinému večer, má vlastně objektivně pravdu. Nemáte mu čím vzdorovat, protože slovo gender postrádá jakýkoliv zásadní význam: jen popisuje subjektivní, a proto nepoznatelné a neměřitelné pocity daného člověka.

Pokud by ale levičák chtěl něco podobného tvrdit o pohlaví, nevyvratitelné biologické kategorii a řádnému termínu, snadno jeho argument zničíte pomocí faktů a dat. Nikdy se tak nepouštějte do debat o genderu. Vždy reagujte termínem pohlaví. Na slovech záleží. Levice nemůže vyhrát debatu vedenou fakticky přesnými slovy, proto neustále přichází s pojmy novými a nesmyslnými.

Úvaha The Scourge of „Gender“ vyšla na webu Morgoth’s Review 14. září 2018.

3 Responses to “Pohroma jménem „gender“”

  1. E.X. napsal:

    To: Lucie Nemáte nejake clanky od Duka na toto tema? Jinak vztah muze a ženy v jednom cloveku tzv. Animus a Anima je běžně řešen i v psychologii či v okultnim díle Julia Evoly. Dokonalym vztahem muze á ženy se v alchymii rozumi androgyn. V Angličtině vyšla kniha o transhumanistickem principu a moderních androgynech. Ne každý z nich je jen hloupým vyznavacem lgbt+ prav.

  2. L.HRON napsal:

    Nejsem neomarxista ani zastánce levice, ale naopak jsem zastánce neignorování faktů. Hrajeme si, že víme všechno, ale nejen DNA „jsme objevili“ nedávno. Ve skutečnosti toho víme velmi málo. O toto téma se zajímal i Duke a je známo, že existují lidé, např. ženy s chromozomem XY, a muži XX. V Dominikánské republice se v jedné lokalitě z 95% rodí děvčata, ze kterých se během puberty stanou muži, čímž se potvrdilo, že lidský mozek je opravdu androgynní. Existují totiž geny DMRT1 a FOXL2, které během celého života člověka neustále soupeří. Proto dospělí lidé ztrácí občas své skutečné znaky a to i mentálně. Možná se snad ani neptejte, jaká změna nastane při aktivaci těchto genů. Nevyjadřuji se k amorálnímu chování a exhibici bláznů, ale k faktům. Nicméně dle mě je amorální chování i skutečnost, že člověk je jediným druhem na světě, kde 70% smečky musí v boji o přežití sedět a čekat, zda to 30% smečky zvládne nebo ne a v případě prohry se nepříteli poddat. Toto je dle mě víc zvrácený model, který si zaslouží zamyšlení než to, zda je všech x desítek tisíc genů z několika miliard bází v 1 z 46 chromozomů u každýho stejný nebo ne.

  3. Martin Rubáš napsal:

    Tlak neomarxistů se stupňuje na všech frontách. Inkluze ce škosltví, tlak na masovou migraci, tlak korporací jako facebook a google na cenzuru, vnucování multikulti a lgbt supermarkety… Musíme se bránit, jinak je snámi konec.
    http://www.epshark.cz/clanek/232/tlak-progesivisticke-levice-graduje

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív