Na pozadí krize v Gruzii vidí mnozí komentátoři a akademici návrat rétoriky a politiky studené války. Toto přesvědčení je ale nepochopením mezinárodní politiky od konce pádu berlínské zdi. Zatímco období studené války bylo bipolárním rozdělením světa na dvě neformální sféry vlivu, posledních dvacet let byl svět pod sférou vlivu jedinou. Zatímco studená válka začala tím, co Winston Churchill poprvé pojmenoval jako „pád železné opony,“ válka jediného světového hegemona za udržení své výsostné pozice začala jejím stržením. Zatímco ve studené válce proti sobě bojoval kapitalismus s komunismem, v posledních letech nám bylo tvrzeno (Kosovo, 11. září, Afghánistán, Irák, Írán), že dnes proti sobě může stát jen jednotná fronta „humanity“ proti jejím „nepřátelům.“ Článek vyšel na blogu autora.
20. listopadu 1936 byl ve věku pouhých 33 let pro-komunistickou vládou popraven vůdce španělského fašistickéhohnutí Falange Española (Falanga), politik a právníkJosé Antonio Primo de Rivera. V následující občanské válce generál Francisco Franco porazil levicové republikány a Španělskuvládl až do roku 1975. Kult mučedníka Primo de Rivery však podle mnohých využíval velmi cynicky a falangisté byli politicky odstaveni na druhou kolej.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Nejnovější komentáře