Willingerova Generace Identity jako generace v epoše metamorfózy

Generace Identity

Autor: Axel Seidelmeier

Do recenze, jestli to tak mohu nazvat, se mi moc nechtělo. Jednak, jako částečný insider alternativních směrů je pro mě Willingerova obžaloba jakousi variantou všeobecně známých idejí, které se jednou za pár let opakovaně euforicky objeví v různých kosmetických úpravách, podruhé jsem vůči manifestům tohoto typu skeptik (zejména jejich mobilizačnímu potenciálu), neboť mám s podobnými výzvami, manifesty a rukopisy osobní zkušenost.

Manifest nebo taky 41 bodů, kde mladý, něco málo přes 20 let, Rakušák, nasraně popisuje některé důležité prohřešky rodičů a jejich vážné a dalekosáhlé následky. Stejně jako osmašedesátníci účtovali s tatínky z NSDAP, Willinger s mladickým patosem vyzývá ke konfrontaci dvou světů; jednoho, který ještě stále usiluje o ráj tady na Zemi a utopickou společnost tavícího kotle s celou svojí eschatologií a druhého, který je produktem vystřízlivění z drogového a intelektuálního koma současných politiků a korporatokratů, kteří se tak sveřepě a křečovitě snažili a snaží být ve všem natolik jiní než národní socialisté, až upadli do jednorozměrného světa jediné ideologie – ideologie liberalismu, která ve svojí domnělé a všeobjímající svobodomyslnosti dovoluje pouze iluzorní a omezenou svobodu těm, kteří ji blahosklonně vzývají jako pověstné zlaté tele kvůli hypotéce, dovolené, prostě v pasti všeobecného materiálního „klidu“ a nebo v tom horším případě, z přesvědčení…

Vyhlášení války jako podtitul knihy je přehnané. Všichni víme, že s vyhlášením války přichází válka samotná (ať už konvenční, občanská nebo nový typ, který zatím nebyl definován). Možná slovíčkařím, ale reálně je kniha manifestem, tj. vymezením a odlišením se od stávajícího hlavního myšlenkového prudu Západu. Je to odmítnutí nákladného a nebezpečného sociokulturního experimentu olbřímích rozměrů – tj. důkladnou a dlouhodobou propagandou skrytou za zdánlivě apolitický konzumerismus a ekonomismus hluboce změnit hodnotovou orientaci Evropanů během relativně krátké doby (cca 100 – 150 let). Prvotním cílem je na svoji stranu dostat intelektuály a dobráky – Gutmenschen (etický a intelektuální rozměr), komedianty (žijí životy nás všech, znají nás) a veřejný prostor ponechat jen a jen indoktrinovaným s tím, že oponent má prostor pro prezentaci asi jako gorila v ZOO a následně je diskvalifikován prostřednictvím anamnézy a patologizace (psychopat, extremista, „nácek“), někdy stačí obyčejný výsměch jen proto, že má prostě jiný názor.

Willinger, stejně jako my, ví, že chtějí svět, kde dlouhodobá identita, tj. její dynamika a vztahy jsou nahrazeny lidským myšlenkovým konstruktem bez znalosti hlubších souvislostí, lidským voluntarismem, za který by se nestyděl Koba nebo Mao. Rodinné, kmenové, místní, kulturní a etnické vazby a vztahy, jež vycházejí z dlouhodobé lidské koexistence s kulturním a přírodním prostředím a z pokrevní a etnické příbuznosti jsou překážkou pro vybudování světa bez animozit.

Stará pohádka, milionkrát omletá, ale se zákeřnou a sofistikovanou propagandou nezávazných sexuálních vztahů, přežíráním se, opičením se po idiotech z televize, nakupování cetek a šuntu první kategorie atd. atd. Je to prostě něco, co (skoro) všichni chtějí! Tedy v určité intenzitě a množství, ale i androš se rád stane mainstreamem, když je mu to nabídnuto, což? Co se stalo s upřímnými osmašedesátníky? Z androše do mainstreamu. Na život a na smrt, vyhlašovala se taky válka (tenkrát se i bojovalo v ulicích) a liberalismus se buduje dál s bývalým protivníkem. Konformismus není prdel děti, děti identity…

Je to furt dokola a všichni to víme. Tak nějak nám to vadí, ale někdy taky ne…

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív