Zapomeňte na Corleona, Soprana nebo Savastana – nové tváře organizovaného zločinu mají jména jako Ridouan Taghi a Saïd Razzouki.

Autor: F. de Boer

18. září 2019 byl známý nizozemský advokát Derk Wiersum zastřelen před vchodem svého amsterodamského domu. Čtyřiačtyřicetiletý právník zastupoval korunního svědka v případu tzv. Mocro-oorlog, volně přeloženo „Marocké války“. Wiersums se tak stal zatím poslední z dlouhé řady obětí války gangů v Nizozemí.

Vražda prominentního právníka ovšem nebyla bleskem z čistého nebe. Už v srpnu totiž vládní i nezávislí analytici dospěli k závěru, že z Nizozemska se stává narkostát, do jehož ekonomiky každoročně ilegálně přitečou stovky milionů – nebo miliardy – eur. Země produkuje ohromné množství marihuany, ale také syntetických drog jako metamfetaminy a extáze.

Nizozemsko má s drogovou kulturou své zkušenosti. Většina lidí si jej ostatně spojuje s velmi liberálním přístupem k drogám. Měkké drogy jako marihuana a některé druhy halucinogenních hub jsou fakticky legální a toleruje se také držení menšího množství tvrdých drog. Kořeny tohoto postoje hledejme už v 70. letech minulého století, kdy západní svět prodělal sérii kulturně marxistických revolucí.

Zločinecké podsvětí nabylo s nástupem masové imigrace podobně jako mainstreamová holandská společnost na „rozmanitosti“. Infrastruktura, přístavy, liberální přístup k drogám či shovívavý systém trestní spravedlnosti činí zemi nesmírně atraktivní pro zločince z celého světa. Jako první se z cizích kriminálníků v Nizozemí uchytili Číňané, Turci a Jugoslávci, hlavně ve větších městech.

Od přelomu století však zločinecké prostředí výrazně přidalo na brutalitě, takže se často objevují případy typické spíše pro Třetí svět. Příčiny hledejme hlavně v lukrativnosti trhu s kokainem a růstu síly gangsterů ze zemí Třetího světa, převážně z Maroka a Karibiku.

Začátek marocké války bývá datován někam do roku 2012, kdy se ztratila zásilka dvousetkilová zásilka kokainu. Mafiáni se obviňovali navzájem, aby se následně pustili do krvavých bojů, které pokračují dodnes.

Původem Maročané Ridouan Taghi a Saïd Razzouki jsou dnes nejhledanějšími zločinci v Nizozemsku a dostali se i na seznam nejhledanějších osob Interpolem. Dvojice si pašováním kokainu z Jižní Ameriky do Evropy vydělala stovky milionů eur. Stíháni jsou také kvůli několika vraždám, má se však za to, že jich nařídili několik desítek.

Maročtí gangsteři jako Taghi s Razzoukim však překročili pomyslnou čáru, když už nevraždí jen své kriminální konkurenty, ale také nevinné kolemjdoucí, právníky nebo dokonce politické uprchlíky. Stojí i za teroristickými útoky a popravami ve stylu Islámského státu.

Z nejbizarnějších a nejkrvavějších incidentů posledních několika let zmiňme:

• prosinec 2014: Manželku nechvalně proslulého marockého gangstera zavraždili před zraky dvojice jejích malých dětí.
• leden 2015: Starší žena byla zavražděna střelci, kteří nenašli původně zamýšlenou oběť, takže se rozhodli zabít alespoň náhodného rodinného příslušníka cíle.
• prosinec 2015: maročtí pachatelé zabili íránského disidenta, nejspíš na rozkaz Hizballáhu nebo íránského režimu.
• březen 2016: Cyklisté v Amsterodamu našli na parapetu čajovny lidskou hlavu. Ta patřila třiadvacetiletému Maročanovi, zavražděnému znepřáteleným gangem.
• prosinec 2016: Obětí vraždy se stal i blogger zabývajícím se kriminálním podsvětím, který se zmínil o Taghim s Razzoukim.
• listopad 2017: došlo k vraždě dalšího íránského disidenta.
• únor 2018: Neznámí útočníci najeli dodávkou do oken redakce největších novin v zemi De Telegraaf  a následně ji vypálili. Deník měl totiž tu drzost zveřejnit identitu marockých zločinců. Jeden z reportérů listu dodnes žije pod neustálým ochranným policejním dohledem.
• březen 2018: Nabil B., někdejší člen marocké mafie, změnil strany a stal se korunním svědkem v procesu proti Ridouanovi Taghimu a Saïdu Razzoukim. V odvetě byl zastřelen jeho nevinný bratr.
• 18. září 2019 byl zavražděn Derk Wiersum, advokát korunního svědka Nabila B.

Momentálně není jasné, jak bude proces s Taghim a Razzoukim dále pokračovat. Trestním právem se zabývající právníci si jistě budou velice pečlivě rozmýšlet, zda se ujmout zastupování korunního svědka. Zazněla už dokonce i myšlenka „anonymního právního zástupce“. V nebezpečí ovšem nejsou jen advokáti: informace z odposlechů ukazují, že maročtí mafiáni chtěli zavraždit i státního zástupce.

Policie, analytici i novináři si kladou otázku, odkud se v Nizozemí vzalo tolik mužů ochotných vraždit na rozkaz. Podle policejních orgánů se zločinci mohou spolehnout na „nevyčerpatelnou zásobu mladých mužů“ ochotných zabíjet. Očití svědkové například odhadují, že Wiersumovu vrahovi bylo mezi 16 a 20 lety.

Většina naverbovaných mladíků žije v (kdysi bělošských) dělnických předměstí velkoměst jako Amsterodam, Haag, Rotterdam nebo Utrecht a pochází z etnicky marockých a v menší míře také surinamských nebo antilských rodin. V žádném případě to ale nejsou žádní vysoce efektivní, trénovaní zabijáci: v posledních letech bylo zabito deset lidí při tzv. vergismoorden, „vraždách omylem“, protože byli údajně podobní zamýšleným obětem.

Popis mladistvých zločinců sociálními pracovníky příliš povzbudivý obraz neskýtá: empatie nulová, kognitivní schopnosti mizivé a touha po penězích neukojitelná. Průměrné IQ se mezi těmito lidmi pohybuje kolem 80. Média byť nevysloveně připouštějí vztah rasy a průměrné inteligence. Přestože obecně je toto téma tabu, v důsledku bezprecedentní vraždy advokáta jako by se bariéry přece jen do jisté míry bortily.

Zločinností imigrantů už dnes totiž není zasažen jen obyčejný Holanďan, ale na vlastní kůži jej pocítily také společenské elity.

Reportáž F. de Boera Immigrant Crime Has Turned the Netherlands Into a Narco-state vyšla na stránkách The Occidental Observer 10. října 2019.