Délský potápěč

Prezidentská volba již několik měsíců dopředu slibovala vyhrocenou atmosféru, napětí a v podstatě střet dvou odlišně názorově a hodnotově (i dělící linie „hodnotových oblastí“ není a nebyla nikdy nijak extrémně silná) orientovaných skupin. Přesto bylo nepříjemným překvapením, sledovat neschopnost politické reprezentace dohodnout se jen několik málo dní před volbou na konečné podobě a formě volby. Následně jsme mohli sledovat přehlídku politických obstrukcí, zdržování, urážek, emocí a v podstatě podivuhodný posun pohledu od osob dvou kandidátů na post prezidenta – Václava Klause a Jana Švejnara, směrem k nepřehledné situaci v politických kuloárech, které svou nejasností, netransparentností a emočními výstupy zakryly pravý smysl, proč se vůbec obě komory sešly.

Continue Reading

Autor: Ota Ulč

Nevím, jak je tomu v jiných jazycích, ale v angličtině si takto zdárně počínáme. Například zrovna včera (7.7.2005) televizní komentátor Terence Smith ve večerních zprávách nekomerční výchovné stanice PBS charakterizoval zabití egyptského velvyslance Ihaba al-Šarifa v Bagdádu nikoliv jako vraždu ale jako popravu (execution), tedy jako akt legitimní státní moci – i kdyby neznámí únosci tak byli učinili barbarským uříznutím hlavy, jak se nezřídka stává. Inu, mediální povyšování zrůdnosti na úroveň čehosi vlastně přijatelného.

Continue Reading

Autor: Pierre Vial

Terorizovat evropské národy za účelem jejich podrobení, vydírat a tupit jejich zástupce a představitele: to je cíl etnické války – Afričanů proti Evropanům – kterou rozpoutali vzbouřenci koncem roku 2005 ve Francii.

Dokazuje také, že od nynějška bude etnický faktor na geopolitické úrovni rozhodující veličinou.

Proto navrhuji, založit ke sledování a analýze aktuálních jevů nový vědecký obor: etnogeopolitiku. Ta by měla za úkol pojmout všechna fakta ohledně původu obyvatelstva, tzn. i z něj plynoucích světonázorů, mentalit a způsobů chování dnešních obyvatel – komponent, které v konečném důsledku určují jejich postavení v procesu světového dění a z něj plynoucích konfliktů.

Continue Reading

Autor: Patrick J. Buchanan

Nečekaná účast Demokratů v primárkách státu Iowa, dvojnásobně vyšší než účast GOP a masová podpora nezávislých Demokratům v jejich okrscích ukázal, že Iowa, nevyzpytatelný stát, ve kterém prezident Bush v roce 2004 zvítězil, je v roce 2008 pro Republikány definitivně ztracena.

Z jakého důvodu se Iowa od Republikánů odvrátila? Jak je možné, že Barrack Obama zvítězil téměř tolika hlasy, které dali Republikáni dohromady celkem?

Continue Reading

Autor: Jared Taylor

Oficiální stanovisko francouzské vlády je to, že rasová příslušnost je bezvýznamný detail. Vláda nevede žádnou statistiku o rasovém složení obyvatelstva, tím méně pak o statistiku veřejné sociální péče nebo o složení vězeňské populace. Nicméně oficiální kruhy jsou stejně tak posedlé rasovou otázkou, jako tomu je i ve Spojených státech – a přesně v tom stejném stylu.

Continue Reading

Autor: Jared Taylor

Pierre Vial je členem vedení Front National a krajský rada za FN pro oblast Rhône-Alpes. Rovněž je i radním na zastupitelstvu města Villeurbanne, které se nachází v bezprostředním sousedství města Lyon, kde je univerzitním profesorem vyučujícím středověkou historii.

Profesor Vial nemá žádné iluze o univerzálním všelidském bratrství: „Když cestuji po Evropě, cítím se jako doma. Evropa je mojí rozšířenou rodinou. Jinými slovy, Asie nebo Afrika mají jiné povahy oproti Evropě a povaha je něco, co musíme respektovat“.

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Existuje „věčná“, univerzální pravda, o které po staletí učili přední konzervativní myslitelé? Co to vůbec konzervatismus je a proč se v současné době nachází ve stavu relativní nechopnosti ovlivňovat myšlení a svět k obrazu svému? Karel Kaiser ve svém zajímavém zamyšlení přináší zajímavé a pro mnohé možná stěží stravitelné závěry.

Shodneme–li se na nerestaurovatelnosti předrevolučních idejí, určitě to neznamená snažit se vymýtit například křesťanskou víru a nabádat „klasické konzervativce“ k tomu, aby víru opustili. Těžko však z Christianitas odvodíme nějaký „vůdčí smysl“ pro dnešek. Idea katolického řádu dávno neexistuje, to co z ní zbylo a co vidíme kolem, je jen její metamorfóza po obdobích těžké laicizace a liberalizace, s výjimkou několika málo kruhů, které se snaží ideu prastarého katolického řádu držet nad vodou. Bohužel musíme konstatovat, že Christianitas prokázala svou neschopnost nadále udávat světu řád, její nepřátelé odkryli její slabiny a spolu s ní smetli i vše, co bylo cenné.

Continue Reading

Autor: Pierre Krebs

Mezi nejaktivnější ideology německé nové pravice (Neue rechte) patří Pierre Krebs. Vybaven studiemi ve Francii a Německu v rozsahu od práv a skandinávských jazyků po žurnalistiku, vydával metapolitický časopis, napsal mnoho knih o otázkách, ve kterých se setkává literatura, filosofie a politika a zasvětil svoji tvorbu a vydavatelskou energii vytváření podmínek pro kulturní revoluci.

Continue Reading

Autor: Tomislav Sunić

Žádné slovní spojení není mocnější a tak neodzbrojuje jeho kritiky než výraz „lidská práva“. Od té doby, co byla přijata OSN Všeobecná deklarace lidských práv v roce 1948, není jediné vlády na Zemi a jediného svobodymilovného akademika, který by se vyhýbal tomuto výrazu, když blouzní o o světovém pokroku, nebo si přejí pokrok vlastní. A přece, od doby přijetí této klauzule nebylo nehoráznějšího nárůstu porušování lidských práv.

Continue Reading

Autor: Roger Scruton

Když mě můj starý přítel Paul Belien pozval, abych přednesl tuto přednášku, mou první reakcí bylo potěšení, že se politická strana v Belgii zajímá o mé názory. Do té doby jsem nikdy nebyl požádán, abych oslovil nějakou západoevropskou politickou stranu, a už dávno jsem dospěl k závěru, že hlas jako ten můj je pro praxi evropské politiky bezvýznamný a v myšlenkové stratosféře musí být považován za pouhý nejasný šum bez zřejmé možnosti využití ve sféře politické reality. O Vlaams Belang, stejně jako o její předchůdkyni Vlaams Blok, jsem slyšel, že jde o kontroverzní stranu s širokou podporou mezi vlámskou populací Belgie. Věděl jsem, že je terčem liberálního establishmentu, že je obviňována z „rasismu a xenofobie“ a že v její předchozí podobě ji belgický soud rozpustil. Nehledě na to, zda jsou tato obvinění pravdivá, existuje spousta jejich vysvětlení a mně připadalo, že skutečným hříchem Vlaams Belang je ohrožování nezadatelných zájmů Evropské unie.

Continue Reading

Autor: Guillaume Faye

Od pádu Římské říše Evropa doposud neprožila tak dramatickou situaci. Čelí nebezpečí zatím v historii nepoznanému, ač o něm doposud neví, respektive je vidět odmítá. Je napadána, okupována a kolonizována lidmi Jihu a islámem. Je řízena Spojenými státy, které jí vyhlásily nelítostnou ekonomickou válku. Demograficky kolabuje, protože populace stárne a její reprodukce upadá. Je kastrována dekadentními, nihilistickými ideologiemi zahalenými pod pláštíkem laciného optimismu, přičemž je vystavena doposud nepoznanému úpadku kultury a výchovy, primitivismu a materialismu. Evropa je nemocná. A její politické třídy spolu s intelektuálními elitami se aktivně spolupodílejí na této rasové sebevraždě.

Continue Reading

Osmašedesátníci a jejich pop-idol (Jane Fondová pózuje u severovietnamského protiletadlového kanónu, 1972)

Autor: Tomislav Sunić

Od Itálie po Francii, od Německa až po Anglii ovládá poválečná generace scénu. Vyměnila své džíny a tenisky za politickou moc. Před třiceti lety otřásali Berkeley, Paříží i Berlínem; demonstrovali proti americkému imperialismu ve Vietnamu, podporovali jugoslávského diktátora Josipa Broze Tita a jeho „socialismus s lidskou tváří“. Podnikali cesty do Hanoje, Havany a Bělehradu, mnoho z nich oděných do uniforem Vietkongu nebo Maova úboru. Totálně hloupá krasavice, jmenovitě Jane Fondová dokonce podnikla čestnou návštěvu Severního Vietnamu a pózovala se svým pozadím na komunistickém kanónu. Tato generace protestovala proti svým bohatým rodičům, nicméně však používala peníze svých otců ke zničení jejich vlastního blahobytného státu. Hořící joint putoval z ruky do ruky, tak jak Bob Dylan skřehotal slova, která definovala generaci: „Everybody must get stoned“ (Každý se musí zhulit).

Continue Reading

Autor: Alain de Benoist

Rád bych se stručně vyjádřil k „politické korektnosti“, způsobu jednání, který k nám přišel z USA, přesněji řečeno, který jsme přejali od americké společnosti, v níž zůstávají silně přítomny některé její zvláštnosti, především puritánství. Týká se hlavně jazyka jako systému znaků. Cílem je odstranit každý pojem nebo výraz, který by určitá skupina nebo pospolitost mohla pociťovat jako urážlivý, „politická korektnost“ je tak svého druhu „nežádoucí lexikální eugenikou“ (Pierre-André Taguieff), podnětem k čistkám ve slovní zásobě.

Déle naopak zůstanu u neo-inkvizice, čili u těch projevů nesnášenlivosti a cenzury, které dnes ve Francii – a v západní Evropě vůbec – narůstají. Jistě nejde o novinku. Od 80. let však nabývají na síle a dnes vykazují naprosto systematický charakter. Neuplyne týden, aby se neobjevila nová aféra, v níž se nesnášenlivost mísí s nekulturností a hloupostí. Není týdne, v němž by nebyly pod rukou rozšiřovány více či méně tajné spisy, které naprosto snesou srovnání se sovětskými samizdaty z doby Brežněvovy. Autoři, jejichž knihy vycházely před deseti, dvaceti, třiceti lety u velkých nakladatelských domů, jsou dnes z těchto kruhů vyloučeni. Novináři nebo intelektuálové, kteří ještě před deseti lety měli pravidelný přístup na stránky nadregionálního tisku, jsou dnes odmítáni.

Continue Reading