Co dál s národním hnutím? Část 3

Časopis Národní myšlenkaDalší z řady odpovědí na starou, těžkou otázku. Posuďte sami, co se změnilo, co zůstává…

Láska a dobro – to jsou masky, pod kterými se dnes skrývá zlo bořící tradiční společenské instituce (mezi nimi národní hrdost a cítění), které po staletí dávaly evropské civilizaci ráz. (…) Vysvětlit našemu okolí, že mnoho ze změn, ke kterým nyní dochází, se neděje k jejich dobru, ale naopak, že od nich pochází zlo a nebezpečí, je velkým a přetěžkým úkolem… Přetěžkým proto, že bude nutno bojovat s rétorikou dobra a lásky. Tento úkol však zdaleka nemusíme plnit sevření v nějakém jednotném šiku. (…) Nyní nemají snahy národoveckého hnutí sjednotit se do jednoho celku mnoho šancí na úspěch. Naopak jsou možná i škodlivé – vedou k vzájemnému vyčerpávání vlastních skrovných sil na vzájemné dohadování a přesvědčování se o té své pravdě.

Jiří Hojer, předseda o. s. Národní myšlenka (NM 1/2004, str. 9)

Úkol čelit „vydírání láskou“, jak ho ještě i nyní z naivity nebo cynismu předvádějí xenofilní, servilní Vítači, spatřoval Hojer v metapolitické práci. A jak tehdy vypadala ona nejednotná národovecká scéna? Poměrně jasně se v ní podle Hojera profilovalo několik skupin:

Někteří spojují národovectví s levicovými myšlenkami o sociální solidaritě v rámci národa, je zde skupina liberální se vším všudy, je zde početná skupina konzervativních křesťanů – zpravidla katolíků, skupina konzervativců, velká skupina národovců, které ekonomie ani politika moc nezajímají a soustředí se spíše na sport, nebo spíše na kulturu, samozřejmě i nějací ti radikálové, našla by se i skupina národoveckých ekologů, atd.…“ I když sám autor tohoto rozčlenění zdůraznil, že pokládá takové rozškatulkování za obecně nefunkční, určené pouze pro účely jeho příspěvku, pro náležité pochopení dalších ukázek ze sledované ankety je důležité.

Stále se více či méně pohybujeme v jistém ghettu, vydáváme svoje časopisy sami pro sebe, sami navštěvujeme svoje internetové stránky atd. (…) Z některých organizací odešla (někdy i značná část) členů a nyní je situace taková, že většina národoveckých aktivit stojí na několika aktivních jednotlivcích.

František Nonnemann, člen Vlastenecké fronty (NM 2/2004, str. 8)

Přicházející totalita s sebou přinese více než jen tlak na mravní integritu každého jedince. Nyní půjde o skutečný zápas o lidskou duši mezi odvěkým nepřítelem lidského pokolení, přicházejícím v postmoderním humanistickém hávu, a národně konzervativními silami.

František Červenka, předseda Národního sjednocení (NM, 2/2004, str. 9)

Malá skupina – silné jádro – je nutná. Nemusí to být strana, alespoň zpočátku. Třeba nějaký institut (jako je Liberální institut). Musí mít nějaký tisk, internet a vydavatelství knih. (…) Program musí být sestaven zkušenými a chytrými lidmi, nikoliv politickými diletanty nebo bezideovými liberály. Může být i utopický, v žádném případě ne populistický – ve smyslu podbízení se voličům. Hlavní body musejí odpovídat na základní otázky doby: natalita, migrace ven a dovnitř, postoj k přistěhovalectví, jak zařadit přistěhovalce, co s hrozivým přibýváním důchodců a ubýváním mladých, vztah k Němcům, vztah ke Slovanům, vztah k sousedům, vypracovat politiku uvnitř EU (zcela racionálně, nejen se distancovat), demokracie a stále se množící utopistické názory na přímou demokracii, globální trh a postoj k němu, řešení politického uspořádání, vztah k ideologii a globálním ohrožením atd.

Vlastimil Podracký, spisovatel (NM 3/2004 str. 6).

Zde musíme dodat, že pan Podracký několik takových programatických textů opravdu sepsal a dokonce knižně vydal, neměly však ohlas. Přitom na rozdíl od nejrůznějších nietzcheánsko-evolovských a jiných exaltací, vzrušujících v našich končinách tu a tam povětšinou společností ještě dostatečně neobroušené adolescenty, je Podrackého koncept „nadčasového humanismu / angažovaného konzervatismu“ určen, přizpůsoben a otevřen obyčejnému „Čehonovi“ („če-ho-nabyl občan pilný“ z hymny c. a k. mocnářství) v dobrém slova smyslu, tedy člověku se živým vztahem k našemu venkovu a maloměstu, řádně udržujícímu či dokonce (víceméně) poctivě rozšiřujícímu rodinné jmění vlastní prací a střádáním, nábožensky spíše vlažnému (když „kostel“, tak jako „kulturní dědictví“, nikoli žitá, neřkuli fanatická víra ve vzkříšení) apod. Takových je přes neoliberální a jiná „zaříkávání“ všemožných mediotů v národě přece stále většina. A právě té je určen zejména Podrackého „manifest tradicionalismu“ s názvem Návrat k domovu (k rodině, k občanské společnosti, k obci, k národu a ke státu)!

Pokračování příště.

One Response to “Co dál s národním hnutím? Část 3”

  1. Jan Maloušek napsal:

    Pro zájemce o dílo pana Podrackého doplňuji dvě adresy:
    Zde je shrnuta jeho programová vize:
    http://nadcasovy-humanismus.cz/
    A zde jsou jeho aktuální texty:
    https://vlastimilpodracky.blog.idnes.cz/

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív