Napsal: Karel Kaiser
Už jste si někdy po otázce, jaké bulíky vám zase věší bulvární televize na nos, položili další dotaz, kdy jste se ptali sebe sama, zda sebou nenecháte manipulovat i v rámci kruhů lidí, jejichž světonázorová orientace je vám řekněme blízká? Obávám se, že komu ano, tak je jedním z mála „konzervativců“ a „národovců“ (ale nejenom jich), kteří takovou sebereflexi provedli. Jeden z hlavních problémů tohoto názorového spektra je manichejské vnímání společnosti a světa, co se týče národnostního a etnického složení.
Řekněme si na rovinu, že problémy vzájemného soužití mezi národy a etniky jsou hluboké a je jich skutečně velká řada. Na rozdíl od hlasatelů jednoduchých řešení, „reconquist“ a národních revolucí, bychom ovšem dnes více než kdy jindy měli být realisty, snést se z oblak zpět na zem a zodpovědět si důležité otázky. Trápí nás skutečně identita druhých, anebo nivelizující politiky?
Ještě dnes jsme svědky mobilizace proti „sudeťákům.“ Již zase hrozí, že nám seberou to málo, co nám rodná hrouda skýtá. Dalším případem jsou Rusové. Prostě od přírody roztahovační primitivové. A imperialisté. Arabové jakbysmet. Chtějí nám řezat hlavy, tak co kdybychom jim nad jejich sídliště poslali pár B52 vyklopit svůj náklad. Co na tom, že si notnou část problémů s nimi můžeme sami díky tomu, že jsme si navolili socialistické vlády a co na tom, že západní misie na předním východě možná vůbec jako odpuzovač teroristických útoků nefungují, spíše naopak.
Zároveň nelze šokovaně nepřihlížet víře v samospásnost vize „my versus oni“, jakoby samotné vymezení vůči „těm druhým“ a snaha o to, aby „jejich“ problém přestal být, vyřešila problém jako takový, v těch utopičtějších snech všechny (individuálně vnímané) neduhy světa. Tato metafyzika duality, která nezná jiné pojetí světa, než přísně rozdělené na dobro a zlo, má nejzhoubnější dopady právě ve spojení s otázkami etnicity, nebo nacionality.
Je koneckonců také generátorem nivelizujících politik „afirmativní akce“, radikalizovaného antidiskriminačního šílenství, protože ve finále dává argumenty do rukou a umožňuje utužování mediálního prostředí různými politicko-korektními kodexy, které paradoxně ve finále jednotlivé složky společnosti na bázi etnicity ještě více staví prosti sobě a dosahují tak opaku požadovaného – – tedy opaku rozmanité diverzity.
Správný patriot by neměl hájit nejen svou občinu a svou identitu, ale zároveň důrazně podporovat boj svých identitárních soukmenovců všude ve světě, jinak se jeho postoj stává neúplným. Identita má smysl pouze ve vztahu k druhým. Nikoli svět spojený na bázi unifikovaného globálního konzumu a liberální demokracie, ale propojený právě odlišnostmi, které teprve dávají vzájemným interakcím mezi kulturami a národy smysl. Jako Čechy nás neohrožuje identita čínská, ruská, německá, židovská, arabská, ani africká, či kterákoli jiná, ale nebezpečí, že svět o svou diverzitu přijde příklonem k mondializaci sebe sama.
Vše dobré do nového týdne přeje,
Redakce Délského potápěče
La defensa de la identidad no implica racismo.
saudos