Franco G. Freda: „…žiju Nikde“

Být „poslední“ znamená také být věrný, reprezentovat ideu, jít proti času.

Být „poslední“ znamená také být věrný, reprezentovat ideu, jít proti času.

U příležitosti českého vydání Rozmetání systému autor svolil stručně zodpovědět několik otázek Délského potápěče:

Sledujete ještě současné politické dění ve světě? A pokud ano, máte co říct k situaci na Ukrajině, v Sýrii, k Islámskému státu?

Můj dojem je, že jediný slušný evropský politik je Putin. Všechno, co je projekcí ‚politiky‘ USA není moje gusto.

Existují ještě v Itálii, nebo vůbec v Evropě organizace či iniciativy, které stojí za pozornost? Jaký je třeba váš názor na Casa Pound nebo Les Identitaires? Vidíte v nich nějakou naději?

Použil jste neblahé slovo: naděje (ta zanechaná v Pandořině skříňce?). Já znám slovo vůle, ne slovo naděje. Vůle má různé gradace a tím lidi ohýbá a spojuje se s nimi. Pokud v lidech je, výsledky se dostaví.

Už koncem 80. let jste varoval před nebezpečím alogenní imigrace. Dnes je situace horší. Věříte, že se něco změní? Jsou Italové stále „vlažní a neteční“ (viz Monology, str. 29) anebo se už zlobí? (Žijete na jihu Itálie: jsou v kraji, kde bydlíte problémy s imigrací?)

Ale já žiju Nikde [a Nusquam] a tam alogenní nejsou Nemohli by vystoupat až k Nikde ani se vyšplhat na osu světa [axis mundi].


Dejme tomu, že se některé národní státy (Francie, Švédsko) v záplavě alogenních migrantů rozpustí. Myslíte, že to může umožnit vznik jiných, nových států, včetně třeba „pravého Státu“, který načrtáváte v Rozmetání?

Moje individuální myšlení není vůbec důležité. Přejme si rozložení národních států: už to by byla velká věc. Pak uvidíme.

Nakladatelství ar dnes patrně funguje jako republique des lettres. Skupina ar měla ale znaky „organické komunity“, nebo ne?

O Skupině ar řeknu pouze, že ano, měla ‚znaky‘. Jaké to byly, je záležitost týkající se jen jejích členů*

Setkal jste se osobně s Evolou? Jaký jste měl dojem? Co jste si o něm myslel?

Složil jsem mu poklonu. Možná ne na úrovni, jakou si Mistr zasloužil.

Texty Nakladatelství ar porůznu odkazují na spartánský způsob života. Jak byste ho vymezil, když žijeme v konzumní společnosti?

Právě pokračováním vymezování ‚lakonického‘ pojmu: spartánský.

Známe vaše hodnocení Číny rudých gard, Chomejního Íránu nebo Kaddáfího Libye. Hodnotil jste někdy i Pol Potovu Kambodžu nebo Severní Koreu?

Ano, ano. Pol Pot, velký třídič. Ačkoli někdy trochu excesivní.

Vzkážete něco svým čtenářům v České republice? Bylo by nám velkou ctí

Jsem polichocen, že mám čtenáře a čtenářky v České republice. Opravdu. Jejich laskavou četbu opětuji laskavými myšlenkami a svým pozdravem bych rád připomněl, že jakožto autor nemám subjektivní zásluhy a že oni, čeští čtenáři, v podstatě pokračují ve čtení, jak tvrdil veliký Nietzsche, „knih, které už četli“.

___________________

* Jak nás upozornila redakce Edizioni di Ar, „mít znaky“ (avere gli attributi) může v italštině rovněž znamenat „mít koule“ (avere le palle) čili „mít kuráž“ (avere coraggio), přičemž i slovo „členů“ (membri) je pak v této souvislosti dvojsmyslné a může znamenat mužské pohlavní orgány – jako symbol síly. K předchozí odpovědi: některé skrze Ar „pozdvižené duše“ působí dnes v separatistické Benátské Lize (Liga Veneta), součásti Ligy Severu (Lega Nord).

** Narážka na Nietzscheho tvrzení z Ecce Homo o předrozumění: „Koneckonců, nikdo nemůže z věcí, včetně knih, získat více, než již ví. K čemu nemáme přístup z prožitku, pro to nemáme uši.“ Viz „Proč píšu tak dobré knihy 1“. Srv. také s varováním Mistra Eckharta, jimž Alfred Rosenberg předeslal Der Mythus des 20. Jahrhunderts: „Tato řeč je vyslovena pouze pro ty, kteří ji již považují za součást svého života anebo ji alespoň již vlastní coby vášnivou touhu svého srdce.“

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív