Categorized | Historie

Hořeli jako Palach, svět však na ně takřka zapomněl

Autor: Tomáš Krajňák

Před nedávnem tomu bylo již čtyřicet let, co se na prostest proti sovětské okupaci Československa a z ní rezultující duchovní porobě národa upálil Jan Palach, zhruba o měsíc později ho pak následoval i mladý vítkovský rodák Jan Zajíc. Jejich příběh je, troufám si tvrdit, Čechům dobře známý, méně lidí však tuší, že Palachem bylo inspirováno mnohem více mučedníků, a to dokonce i na druhé straně železné opony.

Ode dneška přesně před dvaatřiceti lety, 10. února 1977, se před budovou sovětské letecké společnosti Aeroflot na pařížském náměstí Champs-Élysées upálil francouzský patriot Alain Escoffier (podrobnější informace ve francouzštině jsou na webu VOXNRpůvodní odkaz z No-media.info upraven redakcí DP). Tento mladý bankovní úředník měl za manželku emigrantku z východního Německa a aktivně se angažoval v boji proti bolševismu v Evropě. Jeho poslední slova vykřiknutá v záchvěvu smrtelné křeče byla “Communistes assassins” (komunističtí vrahové). Alain Escoffier byl členem nacionalistické organizace Parti des forces nouvelles, jež byla založena v listopadu 1974, mezi její čelní představitele patřili Alain Robert, Pascal Gauchon, Francois Brigneau, Roland Gaucher a Jack Marchal, její mládež pak nesla název Front de la jeunesse.


Organizace přijala do svých řad i některé bývalé členy Organizace tajné armády (OAS), na domácí scéně vystupovala proti bývalému premiérovi a budoucímu eurokratovi Valéry Giscard d´Estaignovi, a zejména pak proti francouzské komunistické straně. Právě v roce Escoffierovy smrti organizovala protesty proti návštěvě Paříže sovětským prvním tajemníkem a hlavou impéria Leonidem Brežněvem. V osmdesátých letech pak začal vliv strany upadat, což vedlo k jejímu konečnému rozpadu v roce 1986, kdy se z ní vydělily skupiny s názvem Parti des forces nacionalistes a Natrope (Nacionalistes europeéns), jež měla svým ideovým směřováním blízko k novopravicovým idejím Alaina de Benoista a GRECE. Předchůdcem Parti des forces nouvelles pak bylo hnutí Ordre Nouveau, jež se v roce 1973 na mítinku proti neřízené imigraci ostře utkalo s komunistickou bojůvkou Ligue communiste, což vedlo k následnému zákazu obou znesvářených spolků.

Za připomenutí rozhodně stojí i další lidské pochodně,jež se svými činy snažily vyburcovat konformní společnost k převratným aktivitám. V Československu to kromě Palacha a Zajíce byli i Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová a Michal Lefčík, o motivech jejich činů se však dochovaly jen kusé či žádné informace. Již před Janem Palachem se ovšem 12.září 1968 na varšavském sportovním Stadiónu desetiletí upálil před zraky ostatních diváků polský účetní Ryszard Siwiec, čímž demonstroval svůj nesouhlas se srpnovou okupací Československa. Na Palacha pak navázal i maďarský student Szandor Bauer upálivší se v centru Budapešti.

I sedmdesátá léta mají své oběti: kromě Alaina Escoffiera svůj ivot dobrovolně ukončil litevský mladík Romas Kalanta, který svým činem chtěl upozornit na útlak centrální sovětské moci vůči litevské kultuře, v roce 1978 ho následoval i ukrajinský inženýr Oleksa Hirnik. Ve výčtu obětí nelze zapomenout ani na evangelického kněze Oskara Bruševice, jenž se v roce 1976 upálil nedaleko východoněmeckého Magdeburku, výčet dochovaných živých pochodní uzavírá Valenty Badilak, polský pekař v penzi, který svým činem chtěl vyjádřit nesohlas s propagandistickými lžemi ohledně válečného masakru polských důstojníků v Katyňském lese.

Všem těmto obětem je vlastní neuvěřitelná míra osobní odvahy a sebeobětování, jimiž se vzepřeli i pudu sebezáchovy, ideály o svobodě svého národa, jeho kultury a celé Evropy pro ně znamenaly více než vlastní život. V době, kdy opět okolo nás kráčí přízrak morálního rozkladu, mediální manipulace a snaha rozvrátit přirozená kulturní a etnická pouta, nám budiž jejich čin mementem.

Čest jejich památce.

Článek byl převzat ze stránek Altermedia ČR.

One Response to “Hořeli jako Palach, svět však na ně takřka zapomněl”

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív