Japonsko s ubývající pracovní silou čelí tlakům, aby přijalo víc imigrantů

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

Autor: Justin McCurry

Stárnoucí obyvatelstvo a předpověď úbytku pracovní síly o osm milionů lidí do roku 2030 jsou hlavními důvody stále četnějších výzev, aby vláda přijímala migranty a uprchlíky.

V japonské vládě narůstá napětí kvůli neochotě země přijmout byť jen skromné počty uprchlíků a imigrantů, zatímco zástupce OSN vyzval Tokyo k větší spolupráci při přesídlování lidí prchajících před konfliktem v Sýrii a Iráku.

Šigeru Išiba, státní ministr pro revitalizaci venkova, řekl, že Japonsko by mělo přijmout více imigrantů. Jako příklad úspěšné integrace udává integraci japonských imigrantů v Jižní Americe zkraje 20. století.

Išibova slova zazněla takřka současně s prohlášením vysokého úředníka OSN, který Japonsko vyzval k přijetí lidí prchajících před válkou v Sýrii a Iráku.

Rozhodnutí premiéra Šinzó Abeho neměnit japonskou uprchlickou politiku vyvolalo ostrou kritiku přísných azylových pravidel země. Loni vyhověly úřady jen 11 z rekordních 5 000 žádostí.


Išiba, který se podle předpokladů bude za tři roky ucházet o post předsedy vládnoucích liberálních demokratů, patří k rostoucímu počtu vládních představitelů, kteří věří, že kontrolovaná imigrace může pomoci zachránit ekonomiku před očekávaným úbytkem pracovních sil.

Minulý týden k tomu řekl: „Vzhledem k poklesu počtu obyvatelstva by měla vláda prosazovat politiku přijímání imigrantů do Japonska. Je nesprávné myslet si, že cizinci k nám nesmějí. Vláda musí přijmout opatření, která nás ani imigranty nebudou omezovat co se jazyka, zvyků a dalších oblastí života týče.“

Taro Kono, státní ministr pro administrativní reformu a předseda Národní policejní agentury, nedávno prohlásil, že uvolnění imigračních zákonů by pomohlo Abemu dosáhnout jeho cíle zvýšit do konce dekády objem HDP ze současných 491 na 600 bilionů jenů (5 bilionů amerických dolarů).

Vedoucí tajemník vlády Yošihide Suga však Konova doporučení rozhodně odmítl: „Jiné země s tím mají spoustu problémů, měli bychom být při přijímání imigrantů velice opatrní.“

Tento týden zveřejněná vládní data ukazují, že do roku 2030 se v Japonsku sníží počet pracovníků o 7,9 milionů – tedy o 12,4%  – na 55,61 milionů. Podle projekcí dojde také do roku 2060 k poklesu populace ze současných 128 milionů na 86 milionů a podíl lidí starších 65 let se přiblíží 40%.

Abe však už na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyloučil výrazné změny japonské politiky zavřených dveří:

„Je to otázka demografie. Než začneme přijímat imigranty či uprchlíky, musíme nejprve dosáhnout většího zapojení žen i starších lidí a zvýšit míru porodnosti. Čeká nás spousta práce, než budeme moci začít přijímat imigranty.“

Japonsko také čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby se více zapojilo do řešení evropské uprchlické krize, přestože patří k hlavním dárcům humanitární pomoci uprchlíkům a přislíbilo finanční podporu zemím postiženým konfliktem s Islámským státem.

Neochota Japonska přijmout uprchlíky ostře kontrastuje s dalšími neevropskými zeměmi jako Austrálie, která se nabídla přijmout 12 000 dalších uprchlíků či Kanadou, která přislíbila přesídlit celkem 25 000 lidí.

Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, během cesty do Japonska tento týden prohlásil, že „by byl rád, kdyby japonská vláda urychlila své úsilí… ke zvýšení počtu přesídlených do Japonska a akutně se v prvé řadě zabývala humanitárním přijímáním Syřanů.“

Guterres po jednání se zástupci tokijské vlády dodal, že Japonsko by mělo „v pokrokovém duchu vylepšit svůj azylový systém… aby umožňoval snadnější přijímání, uznání a integraci uprchlíků do japonské společnosti.“

Článek tokijského dopisovatele Justina McCurryho Japan under pressure to accept more immigrants as workforce shrinks vyšel v britských novinách the Guardian dne 26. listopadu 2015.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív