Categorized | Stručně, Zprávy ze světa

Juncker: Ať už se migrační krize nebo terorismus zhorší jakkoliv, otevřených hranic se nikdy nevzdáme

Juncker Merkelová

Hrobaři Evropy

Autorka: Virginia Haleová

Jean-Claude Juncker slíbil, že ať už se migrační krize nebo terorismus zhorší jakkoliv, Evropská unie (EU) se otevřených hranic nikdy nevzdá. Šéf Evropské komise dodal, že terorismu lze čelit těsnější spoluprací zpravodajských služeb členských zemí Unie.

V pořadu stanice France 2 Čtyři pravdy dnes ráno (25. července – pozn. DP) Juncker řekl, že k posílení bezpečnosti zemí EU bude třeba „podniknout zásadní kroky.“ Po krvavém měsíci, během něhož Evropa zažila četné islámské teroristické útoky – jen v samotném Německu čtyři za poslední týden – se Juncker nechal slyšet, že klíč k řešení problému spočívá ve vylepšení komunikace mezi členskými zeměmi.

Moderátorovi Gillesi Bornsteinovi Juncker odpověděl, že „ohledně sdílení informací mezi policií a zpravodajskými službami očekává od členských států lepší reakci.“

Dále řekl, že si podle něj členské země „dosud nezvykly na zjevnou nutnost lepšího sdílení informací.“

Dodal, že ať už se „migrační krize“ a terorismus v Evropě zhorší jakkoliv, EU nikdy nedovolí zpochybnit zásadu volného pohybu osob uvnitř svých hranic.


„Jde o jednu ze čtyř zásadních svobod zakotvených v zakládajících Římských smlouvách. Tato zásada je neprolomitelná.“

V rozhovoru pro veřejnoprávní stanici se Juncker dotknul také mnoha další témat jako letošní prezidentské volby v USA a možné přijetí Turecka do EU. Nevolený představitel Evropské lidové strany Bornsteinovi řekl, že „Turecko není v blízké ani střednědobé budoucnosti v pozici vstoupit do EU.“

„Pokud Turecko znovu zavede trest smrti, dojde k okamžitému zastavení vyjednávání,“ prohlásil.

I když podle svých slov necítí právo „zasahovat do demokraticko-republikánské debaty,“ přiznal šéf Komise, že by v Bílém domě raději viděl Hillary Clintonovou než Donalda Trumpa.

Juncker však vášnivě neobhajuje jen otevřené vnitřní hranice Evropy. Jím vedená Komise počítá mezi své hlavní priority i migraci. Kromě nabízení útočiště „uprchlíkům“ z celého světa se také snaží usnadnit Afričanům i s jejich rodinami přesun do zemí EU.

V projevu krátce po listopadovém islámském teroristickém útoku v Paříži Juncker odmítl výzvy k přehodnocení evropské politiky otevřených dveří migraci z Afriky a Středního východu. Otevřené hranice podle Junckera nepřispěly k útokům – „právě naopak“ – měli bychom na ně zareagovat důrazným projevem našich liberálních hodnot, včetně otevřených hranic.

Článek Juncker: No Matter How Bad Migrant Crisis, Terrorism Gets, We’ll Never Give Up On Open Borders vyšel na webu Breitbart London 25. července 2016.

One Response to “Juncker: Ať už se migrační krize nebo terorismus zhorší jakkoliv, otevřených hranic se nikdy nevzdáme”

  1. Josef napsal:

    Z Evropy se stane zaslíbená země všech světových bezďáků, oplzláků, nefachčenek, příživníků, zlodějů a teroristů! Juncek a Mengela si zajistili svou politickou kariéru a budou konečně odeslání na popeliště do důchodů, nikam jinam nepatří. Je to jediná možná jejich záchrana, než je budou lidé lynčovat za to, co se jim snaží připravit – tj. „peklo na zemi“!!! Zřejmě mají za to patřičné spropitné nejspíš od Saudů (ti údajně mají fondy pro každého 3 miliardy EURO)? Jinak si to není možné vysvětlit? Proč by to dělali?

Trackbacks/Pingbacks


Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

22. listopadu 1963 zemřel v anglickém Oxfordu irský spisovatel, jedna z nevýraznějších postav moderní britské literatury Clive Staples Lewis. Jeho nejznámější knihou jsou dnes zřejmě Letopisy Narnie. Silně věřící anglikán Lewis byl také blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena a reakcionářem.
22. listopadu 1890 se narodil francouzský voják a státník Charles de Gaulle. Za 2. sv. války se postavil do čela francouzských sil bojujících na straně Spojenců, po válce se stal politikem V čase alžírské krize se chopil moci a stal se prezidentem Páté republiky. Vzdal se francouzského Alžírska, za což si vysloužil nehynoucí nenávist mnohých francouzských patriotů. Skupina OAS se ho několikrát pokusila zabít. Odstoupil nedlouho po bouřích léta ´68.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív