Categorized | Historie, Kultura, Politika, Texty

Mám sen, že Amerika uzná pravdu rasového realismu

Mám sen

Mám sen, že s ohledem na míru páchání vražd u černochů, osmkrát vyšší než u bělochů – zasvětí organizace, jež si říká Black Lives Matter lví díl svého snažení snížení černošské zločinnosti na bělošskou – nebo ještě lépe asijskou – úroveň

Autor: John Derbyshire

Dnes mám sen, bratři a sestry. Mám sen.

Mým snem je Amerika, jež přijala pravdu rasového realismu.

Ano, mám sen, že jednoho dne budou rasové rozdíly na poli vzdělání přijímány se stejným klidem a bez emocí jako rasové rozdíly ve sportech; že rasové rozdíly ve statistikách zatčení a věznění za spáchané trestné činy nebudou budit větší rozhořčení než rozdíly mezi pohlavími v téže oblasti; že odlišné sociální postavení ras nebude vysvětlováno zlovůlí našich spoluobčanů, ale obyčejnými a přirozenými procesy.

Mám sen, že jednoho dne se zbavíme vpravdě magického myšlení o rasových záležitostech; že idea neviditelného výparu či miasmy nazývané „rasismem“, jež prostupuje naše ovzduší a otravuje naše myšlení, se jednoho dne bude jevit podobně absurdně jako teorie čtyř základních tělesných šťáv starověké medicíny (a Shakespearovské kosmologie) nebo všudypřítomný luminoforní éter fyziky 19. století.

Mám sen, že děti chudých bělochů jednoho dne nebudou muset snášet kázání o své „privilegovanosti“ z úst zámožných dospělých černochů.

Mám sen, že jednoho krásného dne, po 60 let marných snah o změnu něčeho, co z podstaty věcí změnit nelze, po 60 letech ústavní i jurisprudenční ekvilibristiky, vedené chimérou, že odlišné postavení rasových skupin může být způsobeno jedině bělošskou zlovůlí, po 60 letech nesmírných veřejných výdajů na vzdělávací i sociální programy, z nichž nemá prospěch nikdo kromě těch, do jejichž kapes z převážné většiny putují; že jednoho dne po 60 letech marnosti a plýtvání konečně přijmeme rasové odlišnosti podobně klidně a uvážlivě jako zákony termodynamiky.

Mám sen, že s ohledem na míru páchání vražd u černochů, osmkrát vyšší než u bělochů – přičemž se tento nepoměr za skoro dvě století existence spolehlivých záznamů příliš nezměnil – zasvětí organizace, jež si říká Black Lives Matter (Na životech černých záleží) lví díl svého snažení snížení černošské zločinnosti na bělošskou – nebo ještě lépe asijskou – úroveň, jinak se jí veřejnost nanejvýš vysměje.

Mám sen, že rozdílné rasové výsledky, pouhé statistické abstrakce, každodennímu životu velice vzdálené, pro nás jednou budou podobně nedůležité jako rozdíly osobní. Nikdy ze mě nebude vynikající houslista, kvalitní tenista ani kreativní matematik – ne kvůli zlovůli, „rasismu“ či „privilegovanosti“ mých spoluobčanů, ale v důsledku souhrnu mých dovedností a nadání, jež jsou podobně jako u drtivé většiny lidí prostřední a nikterak působivé. Nedělá mi to těžkou hlavu a absolutně to nevyužívám jako příležitost urážet a nenávidět své spoluobčany nebo je zbavit jejich práv.

Mám sen, že jednoho dne dokážeme ocenit minulost našeho národa, jež položila základy našemu dnešnímu bezpečí a prosperitě; že naše minulé prohřešky a nevědomost sice zůstanou viditelně vystavené v pomyslné výkladní skříni našich dějin, ale nepřeváží váhy našeho vnímání toho, čím naši předkové byli, jejich hrdinství při obraně naší civilizace ani všech dobrých věcí, jež vykonali.

Mám sen, že jednoho dne znovu nabydeme svobody sdružování, která nesahá do cizích kapes ani nepodráží lidem nohy.

Mám sen, že zlé a rozdělující doktríny nerovného dopadu („disparate impact“) a pozitivní diskriminace („affirmative action”) zmizí z naší jurisprudence; že přijímání zaměstnanců do státních služeb – včetně policie a hasičských sborů – bude probíhat striktně meritokraticky; a že mladí černí Američané nebudou z rozmaru domýšlivých zaměstnanců fakult a nesčetných juristů tlačeni do vysokoškolských studijních programů, jež převyšují jejich nadání a které obvykle ani nedokončí.

Mám sen, že mé dvě krásné děti budou jednoho dne žít v národě, ve kterém nebudou souzeny podle barvy kůže, ale podle jejich charakteru…

(Omluvám se dr. Martinu Lutheru Kingovi – nebo vlastně ne, neomlouvám).

Úvaha Johna Derbyshirea I Have A Dream—That This Is The Darkness Before The Race-Realist Dawn vyšla na stránkách Vdare.com 13. června 2020.

Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti

Radim Lhoták - Zpěvy nemilosti***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

3. července 1906 se narodil rumunský nacionalista Horia Sima, od konce roku 1938 nástupce Cornelia Codreanua v čele křesťanského fašistického hnutí Železná garda (známá také jako Legie archanděla Michaela).

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív