Levice rychle zapomněla na nekonečné epizody levicového násilí, včetně nepokojů v hlavním městě před, během i po Trumpově inauguraci

Autor: Kevin MacDonald

Nejprve to očividné: násilí a ničení majetku v průběhu léta levičáky – které ostatně třeba v Portlandu dodnes neskončilo – politici tolerovali a většina médií ignorovala, jen aby teď ronili krokodýlí slzy nad vpádem na washingtonský Kapitol: Povstání! Vzpoura! Jak rychle zapomněli na nekonečné epizody levicového násilí, včetně nepokojů v hlavním městě před, během i po Trumpově inauguraci. Zkuste si na moment představit násilnosti, které by vypukly v případě Trumpova vítězství. Události na Kapitolu by oproti tomu vypadaly jako nevinná dětská hra – a média s levicí by nepochybně unisono psala o „převážně poklidných“ protestech.

Díky kontrole Kongresu (počítám s vítězstvím /židovského demokratického kandidáta Jona/ Osoffa /v Georgii/, které se jeví jako hotová věc) vtisknou demokraté svému triumfu trvalost zařazením D. C. a Portorika mezi státy, amnestií milionům ilegálním imigrantům, kteří budou moci volit, dalším usnadněním legální migrace i dovršením demografické revoluce ještě dřív, než se očekávalo a zdálo být možné.

Technologičtí obři dále utáhnou šrouby cenzury a Kongresem dost možná projdou zákony proti „nenávistné rétorice“ se sankcemi v podobě vězení a tvrdých pokut pro pravicový disent, které Biden rád podepíše. Cílem se stanou i weby jako ten náš (The Occidental Observer). Pokud legislativa neprojde přes Nejvyšší soud, dojde ke jmenování nových soudců – což se může stát tak jako tak, většina demokratů si to přeje.

Značné množství lidí na pravici je (právem) přesvědčeno, že volby byly ukradeny. Pochybuji, že je to rychle „přejde“, a jakmile jim dojde, že už žádné další volby kvůli krokům nové vlády vlastně ani vyhrát nemohou, těžko říct, jak budou reagovat. Levice pak pravicové násilnosti využije k ospravedlnění vlastního autoritářství, což se jim s využitím své ohromné mediální moci a politické hegemonie může zdařit. Pravicový disent se může „těšit“ na pokuty a vězení. V republikánských státech může dojít k rozmachu secesionistických hnutí. V každém případě není radno činit předčasné závěry.

Z jistého odstupu se jako hlavní příčina tohoto vývoje jeví protibělošská demografická revoluce, uvedená do pohybu imigrační zákonem z roku 1965 a postupným navyšováním počtů imigrantů legálních i ilegálních, jejichž potomci získali občanství. Georgia by v žádném případě nemohla vyslat do senátu levicové radikály jako Ossoff a Warnock, kdyby zde neproběhla demografická výměna. S odůvodněním a ospravedlněním revoluce vydatně pomohly levicová média a akademické kruhy, které dnes otevřeně káží kritickou rasovou teorii, jež má vštípit bělochům rasovou vinu a přesvědčit, aby z vlastního popudu vystoupili proti každému bělochovi, který by snad k novým normám projevil odpor (v evoluční psychologii se tomu říká altruistické trestání a běloši jsou k němu obzvlášť náchylní, což je ale na delší povídání). Bylo by zbytečné znovu upozorňovat na masivní a nepoměrnou židovskou stopu v celém procesu. Postačí snad jen říci, že tento rezultát je splněním snů mnoha generací levicových aktivistů. Ti si z voleb v roce 2016 odnesli varování, že Trumpova populistická rétorika se u většiny Američanů těší oblibě a s trochou času by se mohla přetavit v politické kroky. Trumpem po zvolení nastíněná opatření měla alespoň jistou šanci zpomalit bílou demografickou pohromu, tím spíš pokud by čtyři roky Trumpovy vlády posloužily k jejich normalizaci. Následně by Trumpův následovník, ideologicky odvážnější a politicky zdatnější, mohl získat dostatečný mandát k tomu, co je třeba vykonat. Levice se v duchu své mantry „nikdy více“ neštítila využít všech prostředků, jak Trumpa zastavit – nejen podvody při volbách, ale také bezbřehá podpora většiny médií při vybičování nenávisti vůči Trumpovi a jeho inscenovaném absurdním impeachmentu, zatímco ignorovali (velká média hlavního proudu) nebo cenzurovala (Twitter, Facebook) všechny negativní informace o Bidenovi. Na mysli mám v prvé řadě skandální korupční chování Huntera Bidena v Číně a na Ukrajině, z kterého šel ale díl i „velkému chlápkovi“. Demokraté mohou samozřejmě mít v záloze i plán B: zbavit se Bidena obviněními z korupce a dosadit do nejvyšší funkce Kamalu Harrisovou.

Republikánskou stranu čeká urputná bitva nad Trumpovým odkazem a budoucí vztah k trumpismu. Neokonzervativci se pokusí o velkolepý comeback, lidé z prostředí byznysu pak ze strany nikdy nevymizeli. Podle mě ale jen stěží mohou získat na svou stranu většinu republikánských voličů. Z GOP je teď populistická strana a s tím půjde jen velmi těžko zásadněji pohnout.

Jak už jsem ale říkal, není radno činit předčasné závěry. Pomyslná jáma, do níž jsme se propadli, se však ještě prohloubila. Nezapomínejme ale, že konec římské republiky oplakával málokdo, protože postupně přestala fungovat většina jejích mechanismů. Nefunkčnost amerického systému je stále očividnější, což by mohlo ukazovat na možnost nastolení autoritářské vlády zleva (momentálně mnohem pravděpodobnější) či zprava. Případně i odštěpení.

Dodatek: Konzervativci na FOX News jako Trey Gowdy se utěšují rétorikou v duchu „volby se nepovedly, ale napravit to musíme v legislativě a u soudů, ne násilím“. Problém ovšem je, že si to levice uvědomuje, a proto se ze všech sil bude snažit své zisky upevnit natrvalo. „Nikdy více.“ Jako obvykle neučiní konzervativci nic s větším nadšením, než prohrát s neochvějnou vírou ve své principy.

Dodatek č. 2: Rozumím argumentům, že obsazení Kapitolu posílí levici. Ale měli se Trumpovi stoupenci jednoduše rozejít domů, když upřímně a ne bezdůvodně považovali volby za ukradené? Levice by takto bez boje zbraně nesložila. Zfalšování voleb je ostatně v demokracii tím nejtěžším politickým zločinem.

Úvaha Kevina MacDonalda First Thoughts on the Breach of the Capitol by Trump Backers: The Left Will Now Enact Permanent Hegemony vyšla na stránkách The Occidental Observer 6. ledna 2021.