Když se lidé zapojí do politické diskuse, tak předpokládají, že se debata brzy vyhrotí. Avšak ne do bodu, kde všichni zemřou.

To se však přesně odehrálo 12. října 1960 v Tokiu, kdy televizní kamery zaznamenaly v přímém přenosu vraždu vysokého politického činitele. Pachatelem byl sedmnáctiletý mladík, který ho bodl samurajským mečem (wazikaši).

Tento šokující čin se odehrál během napjatých let v Japonsku. Země se stále vyrovnávala s porážkou v druhé světové válce a blížící se volby do japonského parlamentu jen zdůrazňovaly hluboký nesoulad mezi levicí a pravicí.

Oběť, Inedžiro Asanuma, byl předsedou Japonské socialistické strany, jejíž podpora Komunistické strany Číny a kritika americko-japonských vztahů byla vysoce kontroverzní.

Když Asanuma navštívil v roce 1959 Čínu odkazoval na Spojené státy coby „společného nepřítele Číny a Japonska.“ Po návratu do země vystoupil z letadla v obleku, připomínajícím oděv Mao Ce-tunga. Odvážná volba, přihlédneme-li ke skutečnosti, že v té době Maova Čínská lidová republika nebyla v Japonsku uznána za legitimní.

Tudíž, když se Asanuma 12. října 1960 postavil za řečnický pult v Hibya Hall před tisícem lidí, bylo jasné, že někteří v davu budou radikálně proti proti jeho kandidatuře.

I tak byli ale účastníci šokováni, když sedmnáctiletý Otoja Jamaguči vtrhnul na pódium a vrazil tradiční samurajský meč do žeber 61letého šéfa japonských socialistů. Poblíž místa útoku seděl i japonský ministerský předseda Hajato Ikeda.

Než stačil zaútočit podruhé byl Jamaguči zpacifikován, ale i bez toho byl jeho cíl splněn. Asanuma zemřel na následky zranění o hodinu později.

Usmívajíc, stále ve své školní uniformě, byl mladý ultranacionalista odvlečen policií.

Jamaguči byl členem Velkojaponské vlastenecké strany (Dai Nippon Aikokutō) – extrémně pravicové organizace, která vehementně odmítala komunismus a pozápadnění. Zhruba 100 členů společnosti se zúčastnilo Asanumova vystoupení, které narušovali hlukem a výtržnostmi.

Poté co byl Asanuma oficiálně prohlášen za mrtvého se zhruba 15 tisíc levicových demonstrantů shromáždilo u policejního ředitelství, požadujíc, aby ředitel Kamejoši Teramoto rezignoval na svoji funkci z důvodu, že nezajistil Asanumovi adekvátní ochranu.

Zhruba 2000 policistů je donutilo k ústupu. Během nepokojů bylo zraněno 60 studentů (z toho jeden vážně) a 22 policistů.

Jak uvedl The Guardian: „Američtí vládní úředníci neoficiálně konstatovali, že zatímco Inedžiro Asanuma byl považován za zjevného nepřítele Spojených států, žádný odpovědný Američan by ho nechtěl odstranit tímto způsobem.“ „Nyní se Washington obává, že Asanuma, jeho osoba i názory, dostaly mučednický status, což by mohlo jeho názory jen posílit.“

Jamaguči se stal mučedníkem také. Tři týdny po atentátu vzal zubní pastu, smíchal ji s vodou a napsal na zeď hold samuraji Masašige Kusunokimu: „Sedm životů za moji vlast.  1] Ať žije Jeho Imperiální Výsost, Císař!“ 2]

Poté spáchal sebevraždu, kdy se oběsil na prostěradle. 3]

Jeho násilný čin však žil dál. Společně s videozáznamem oběhlo svět i výše uvedené foto, na kterém se Jamaguči po prvním úderu připravuje na další. Autor fotografie, Jasuši Nagao, za ni získal prestižní Pulitzerovu cenu i prestižní ocenění World Press Photo 1960.

V listopadu 2010 si v tokijské Hibya Public Hall připomenuly různé japonské pravicové skupiny (uyoku dantai) padesáté výročí Jamagučiho sebevraždy, kdy za něj odsloužily tradiční šintoistický obřad.

Poznámky:

1] Jamaguči zde odkazuje na výrok Masašige Kusunokiho předtím, než spáchal rituální sebevraždu seppuku: „Přeji si, abych se sedmkrát zrodil jako tatáž lidská bytost, abych ničil císařovy nepřátele.“

2] Jamaguči vyjádřil přání „Ať žije…“ tradičním zvoláním banzai (v doslovném překladu „deset tisíc let“).

3] „Leftist’s Killer Suicide in Japan“. The New York Times. 3. listopadu 1960.