Hippie

Jak dříve uváděl Websterův slovník „hippie“ nebo „hippy“ je: „Mladý člověk z šedesátých let, který odmítl etablovanou společenskou morálku, obhajoval spontaneitu, volnou lásku a rozšiřování vědomí, mající často dlouhé vlasy a nekonvenční oděv, užívající psychedelické drogy.“

Tato masmediální definice společenských odpadlíků zastínila všechny předchozí užití tohoto termínu před rokem 1960, jak například zmínil Malcolm X ve svém slavném životopisu. [1] Ten, jako sedmnáctiletý zlodějíček, který žil v Harlemu v roce 1939 zaznamenal, „z těch několika málo bělochů, co se motali okolo Harlemu, byl mezi námi jeden mladší, kterému jsme říkali ‚hippie‘. Choval se daleko víc ‚negro‘ než černoši. Mluvil víc afektovaně (‚hip‘) než my. Porval by se s každým, kdo by se jen zmínil o nějakém rasovém rozdílu.“

Podobný názor můžeme najít v románu Jacka Kerouaca Na cestě (1955):

„V nafialovělém smrákání jsem se celej rozbolavělej vlekl pod světly Sedmadvacáté a Welton Street, denverskou barevnou čtvrtí, a přál si být černý, poněvadž jsem cítil, že ve všem, i v tom nejbáječnějším, co mi kdy bělošský svět poskytnul, nebylo nikdy dost zanícení, nikdy dost života, radosti, srandy, tmy, muziky, noci.“ [2]

V originále:

„I walked with every muscle aching among the lights of 27th and Welton in the Denver colored section, wishing I were a Negro, feeling that the best the white world had offered was not enough ecstasy for me, not enough life, joy, kicks, darkness, music, not enough night“.

Je tedy jasné, že původní slovo hippie pochází z černošského slangu („ebonics“) a má původ v newyorském Harlemu. Poté si našlo svoji cestu skrze beatnickou éru do let šedesátých, kdy ho Herb Caen ze San Francisco Chronicle zopakoval tak často (do roku 1965) k popisu mladých přistěhovalců do města, že ho poté celostátní média pojala za své.

Avšak bez ohledu na „zoot“ obleky „bílých negrů“ v Harlemu třicátých let existovali ve stejné době v Americe skuteční zarostlí, vousatí jedinci, kteří nosili sandály nebo chodili naboso a dávali přednost mírnému podnebí jižní Kalifornie a Floridy. „Nature Boys“, jak sebe v pozdější době nazývali, byli bez vyjímky přistěhovalci z Německa, nebo americká mládež, která byla ovlivněna Němci, kteří hlásali svůj reformní životní postoj („Lebensreform“) každému, kdo byl ochoten opustit společenské konvence civilizace dvacátého století.

Whigger

Fenomén „bílých negrů“ tzn. bílých, kteří si osvojili stereotypní černošské manýry, mluvu a oblečení – což je všeobecně nazýváno alofilií – se objevil před mnoha generacemi, kdy bylo zrušeno otroctví. Tento jev byl zaznamenán ve Spojených státech, Kanadě, Spojeném království. Austrálii a dalších, většinově bělošských, zemích. Ranná forma „bílého negerství„“ se projevovala v jazzové hudbě a swingu mezi lety 1920-1930 (blíže byla popsána v eseji Normana Mailera „Bílý negr“ z roku 1957). Později se projevila módou Zoot suit na přelomu let 1930-1940; hipstery (1940), beatniky a rock and rollem (1950); mods a skinheady (1960); blue-eyed soul (1970) a nakonec hip-hopem (1980-dodnes). [3]

Poznámky:

[1] The Autobiography of Malcolm X. With the assistance of Alex Haley. New York: Grove Press, 1965.
[2] Jack Kerouac: Na cestě, Odeon 1978, 1979. Překlad Jiří Josek.
[3] Heslo Wigger viz http://en.wikipedia.org/wiki/Wigger

Jak takový bílý negr vypadá „v reálu“ je možné vidět zde: