Délský potápěč

Jérémie Piano, mluvčí francouzské Génération Identitaire

Autor: Olivier Bault

Jérémie Piano z Génération Identitaire exkluzivně pro Remix hovoří o snaze francouzské vlády zadusit odpor proti Macronově politice otevřených dveří

V pátek (12. února) francouzské úřady oznámily rozpuštění především proti masové imigraci vystupujícího identitářského hnutí Génération Identitaire (Generace identity). Stalo se tak v reakci na nedávnou protestní akci GI na francouzsko-španělských hranicích, která v plné nahotě odhalila neschopnost vlády zkrotit navzdory svým velkohubým prohlášením ilegální imigraci. Remix News v pondělí telefonicky vyzpovídaly Jérémie Piana, mluvčího organizace, která si s trochou nadsázky říká „pravicoví Greenpeace“, protože i oni své akce plánují tak, aby k sobě přitáhly zrak médií.

Continue Reading

Proto se musím demokratů ptát: jste si jistí, že opravdu chcete banánovou republiku?

Autor: Greg Johnson

Letošní americké prezidentské klání se odehrává mezi Republikánskou stranou a Stranou banánové republiky, v minulosti známé jako Demokratická strana. Zatímco píši tyto řádky, demokraté se pokoušejí zničit americkou demokracii, protože mají pocit, že je americký lid znovu zklamal. Donald Trump je právoplatným vítězem voleb, a pokud nakonec více hlasů získá Biden, bude to díky podvodu. Trump by v žádném případě neměl uznat porážku, dokud nevyčerpá všechny možné prostředky, jak tomu zabránit.

Pojďme se podívat, jak se demokraté snaží americkou demokracii zlikvidovat.

Zaprvé – jediným způsobem, jak zajistit integritu seznamů voličů i tajné volební právo je, aby se registrovaní voliči osobně (aby dokázali, že v seznamech nezůstávají zemřelí) a s platným průkazem totožnosti (a tak dokázali, že jsou tím, za koho se označují) dostavili do volební místnosti a zde obdrželi hlasovací lístek. Aby zůstala jejich volba tajná, musejí být všechny lístky totožné, bez např. očíslování, které by mohlo spojit určitý lístek s určitým voličem.

Demokraté narušují tento proces dvojím způsobem.

Continue Reading

Fdesouche: Podíl novorozenců s muslimskými jmény za posledních 50 let. Zelenou jsou znázorněna výlučně muslimská jména, modrou pak ta „smíšená“, která používají muslimové i nemuslimové (např. Sára nebo Adam)

Autor: Guillaume Durocher

Při neexistenci oficiálních statistik si pozorovatelé etnonáboženských změn francouzské společnosti musejí vypomáhat různými kreativními metodami. Jednou z nich je i využití každoročně francouzským státním statistickým úřadem (INSEE) sestavované databáze křestních jmen novorozenců.

Populární identitární zpravodajský web Fdesouche (zkratka pro „etnického Francouze“ – pozn. DP) za pomocí těchto informací zmapoval rychlý nárůst podílu novorozenců s islámskými jmény z 2,5 % v roce 1969 na 21,5 % v roce 2019. Tato čísla navíc až nápadně souhlasí s dalšími zdroji.

Continue Reading

„Globální krach v porodnicích“: podle prognózy OSN bude v Evropě v roce 2100 35 až 45 % obyvatel starších 65 let (zdroj: World Population Prospects 2019 – Percentage of population aged 65 or over, 2100)

Autor: James Gallagher

Svět je podle vědců nanejvýš nedostatečně připraven na všeobecný globální propad porodnosti.

Všeobecně klesající plodnost může do konce století dospět až k situaci, že se počet obyvatel takřka všech zemí světa bude snižovat.

Skoro dva tucty zemí včetně Španělska a Japonska pak mají do roku 2100 přijít o polovinu či více obyvatel.

Continue Reading

Kulturní revoluce 2.0 aneb „Tam se svět hne, kam síla George Floyda se napře…“

Autor: Kevin Barrett

Dvojice ne až tak nových románů přináší originální pohled na současné problémy

Procházejí dnešní „progs“ (pokus o překlad stále rozšířenějšího, původně černošského termínu „woke“ viz woke /odst. 2/ – pozn. DP) Spojené státy, jež si stále ještě lížou rány po sérii oficiálně posvěcených nepokojů v reakci na smrt George Floyda a doprovodných návalů obrazoborectví, svou vlastní verzí čínské kulturní revoluce? A dospěje tento vývoj časem až k nějaké formě genocidy lidí evropského původu?

Normálně bych byl z celé „stáje“ autorů Unz Review asi ten poslední, kdo by podobné otázky pokládal (autor je západní akademik, konvertita k islámu, rutinně obviňovaný z omlouvání islamistického terorismu – pozn. DP). Zdejší úderka bělošských nacionalistů si na domnělý útlak bělochů stěžuje od rána do večera, na což obvykle reaguji obrácením očí v sloup. Přijde mi totiž dosti očividné, že bílí Američané se neobjevují na špici dlouhého seznamu utlačovaných, podmaněných a uzurpovaných tohoto světa. Jistě, čas od času přijmou místo nějakého bělocha kvůli pozitivní diskriminaci černého uchazeče, anebo tolik žádané místo na některé z univerzit Břečťanové ligy obsadí méně kvalifikovaný Žid. Mezi všemi hrůznými a nespravedlivými věcmi, které se člověku mohou přihodit, protože patří do špatné etnické skupiny, však tato příkoří působí ještě velice mírně.

Někdy, velmi vzácně, se však člověku přihodí něco skutečného strašlivého jen proto, že je (vnímán jako) běloch.

Continue Reading

Jean Raspail, 5. 7. 1925 – 13. 6. 2020

Autor: Guillaume Durocher 

Jean Raspail, věhlasný francouzský cestovatel a spisovatel, zemřel (13. června 2020) ve věku 94 let. Tento muž je v našich kruzích dobře znám nejen ve Francii, ale po celém světě, díky svému kontroverznímu románu z roku 1973 Tábor svatých, kde si autor představil, co by se mohlo stát, kdyby se na březích jižní Francie znenadání objevil milion imigrantů ze Třetího světa.

Šéf francouzské kontrarozvědky Alexandre de Marenches v 80. letech prý daroval jeden výtisk prezidentu Ronaldu Reaganovi. Můj dědeček zase daroval knížku mému otci – jedná se o klasické dílo západní identity v obležení.

Místo posledního slova přikládám překlad jednoho z jeho posledních veřejných vystoupení, článku otištěného v listu Le Figaro 17. června 2004.

Continue Reading

Ellie Williamsová je jen kapkou v moři (klikněte na obrázek pro zvětšení)

Autor: Colin Liddell

Všichni víme, že se Británie potýká s vážným problémem tzv. groomingových gangů, jejichž převážně pákistánští příslušníci zneužívají, znásilňují a prodávají nezletilé nebo sotva zletilé anglické dívky.

Víme také, jak se britské úřady obávají, že přílišné povědomí o těchto skutcích rozbije „posvátný“ mýtus multikulturní harmonie a anglický národ při pohledu na toto zlo zachvátí takové rozhořčení, že dokonce i stávající už tak nesnadné soužití se stane nemožným.

Continue Reading

Cena multikulturalismu

Úvodní slovo blogu Gates of Vienna:

Náš norský korespondent „The Observer“ přeložil článek z webu Rights.no o děsivé situaci mladých Norů, kteří jsou nuceni vyrůstat v silně kulturně obohacených částech Osla.

Zámožnější Norové si snadno mohou dovolit přestěhovat se do bezpečných, příjemných bělošských enkláv, kde jejich dětí chodí do škol plných norských dětí. Ti ne tak bohatí však mají méně štěstí a musejí tak strpět ponížení života v multikulturní zkumavce, k němuž je odsoudili jejich političtí předáci.

Continue Reading

Švédsko: Tommie Lindh podlehl bodným zraněním, která utrpěl, když se snažil zabránit Abubaker Mohamedovi ve znásilnění

Autor: Eric Striker

Devatenáctiletý švédský nacionalista zemřel v neděli 10. května poté, co se skupina Afričanů vetřela na večírek.

Podle reportáže webu Nordfront (tiskový orgán organizace Severského hnutí odporu – pozn. DP) švédský mladík ztratil velké množství krve poté, co se pokusil zastavit dvaadvacetiletého černocha (původem ze Súdánu) jménem Abubaker Mohamed při pokusu o znásilnění. Afričan během konfrontace vytáhl nůž a pobodal Lindha na večírku v městečku Härnösand, kde obvykle dochází ke zločinům jen výjimečně. Mohamed následně brutální znásilnění švédského děvčete vykonal.

Continue Reading

Reklama a válka proti bělochům – nepřátelé naší civilizace propagují vytrvale dysgenické a k chaosu směřující rasové míšení, a naopak Evropany vybízejí, aby trávili svůj čas o samotě – atomizovaní, vykořenění a bezdětní.

Autor: Richard Houck

Po zveřejnění článku Reklama a válka proti bělochům se mi sešla spousta komentářů, zpráv a příspěvků na sociálních sítích – článek vyvolal masivní vlnu podpory, za niž vám děkuji. Jedna z nich se týkala „zakázané německé reklamy na Sprite s orálním sexem“. Čtenář nás prosil, abychom se na reklamu podívali blíže. Zjistil jsem, že pravda o ní je možná ještě zajímavější, než tazatel tušil. Odkaz na video je zde. Plavovlasá běloška na něm klečí před černochem a my vidíme, jak si říká „teď bych si vážně dala Sprite“, zatímco orálně uspokojuje černého partnera. Nakonec ji po celém obličeji postříká silný proud zpěněného Spritu, na což reaguje „miluju Sprite“.

Při bližším pohledu na tento počin jsem záhy zjistil, že společnost Coca-Cola (majitel Sprite) reklamu nevysílala v Německu ani jinde, jelikož se jednalo o tzv. spekulativní reklamu, neboli „spec ad.”

Jsou to nezávisle vytvořené reklamní spoty, které si firma nevyžádala ani nezaplatila. Lidé z reklamní branže si jejich prostřednictvím vylepšují své portfolio nebo „dělají oko“ u potenciálních klientů předváděním svých dovedností. Spec ads sice mohou fungovat jako „článek na zkoušku“, ale v některých případech se také snaží o posun trendů v reklamě i společenských norem. Populární kousky si získávají pozornost – a to i od zadavatelů reklamy. Tento spot shromáždil za pár dní od svého zveřejnění přes milion zhlédnutí, později znovu nahrané a sdílené verze pak viděly na sociálních sítích i jinde další miliony lidí.

Continue Reading

New York se od 70. let poněkud vzpamatoval…

Autoři: Gregory Hood, Henry Wolff, Paul Kersey

Mnozí i dnes mluví o Velké výměně jako o mýtu či spiklenecké teorii, ale grafy doprovázející články z této série (dokumentující proces Velké výměny na konkrétních příkladech alabamského Birminghamu a Washingtonu D.C.) je jasně usvědčují z omylu nebo lži. Příběh každého z měst je odlišný, rychlý propad podílů bělochů však mají společný všechna.

Jen sotva se chce věřit, že ještě v 80. letech 20. století byl New York z převážné většiny bělošským městem – a dokonce místem tradičně konzervativním. I v dobách masivních imigračních toků přes Ellis Island to bylo bělošské velkoměsto, s výjimkou černošského Harlemu. Po přijetí nového imigračního zákona v roce 1965 se město rychle stalo multirasovým a zažilo značný úpadek. Přestože se v 90. letech a na přelomu století z toho nejhoršího zotavilo, podíl bělošského obyvatelstva se i nadále snižuje a New York se proměnil v baštu radikální levice.

Někdejší holandská osada Nový Amsterdam byla v roce 1664 obsazena Angličany a přejmenována na New York. Britové město drželi po celou dobu trvání americké války za nezávislost, bylo výspou loajalistů. New York se dokonce zdržel hlasování při klíčovém rozhodování o nezávislosti 2. července 1776. Po válce se z něj stalo centrum idejí federalismu Alexandera Hamiltona a jeho příznivců („High Federalists“ – pozn. DP). Během občanské války řada Newyorčanů, především mezi bělošskými dělnickými vrstvami, sympatizovala s Konfederací. Většina černochů z města odešla po nepokojích spojených s  odvody do armády v roce 1863 a v roce 1865 jich zde tak nezbývalo ani 10 000.

Continue Reading

Z někdejších kolonizátorů se tak rychle stávají kolonizovaní zítřka. Je toto konec Evropy?

Autor: Patrick J. Buchanan

„Pevnost Evropa je iluzí.“

Za ni ji alespoň označuje list Financial Times v závěru svého sobotního úvodníku „Europe Cannot Ignore Syrian Migrant Crisis“ (Evropa syrskou migrační krizi nemůže přehlížet).

FT se proto ochotně hotoví k tomu vysvětlit Starému kontinentu, jaké jsou jeho povinnosti i budoucnost: „EU bude čelit přílivu migrantů a žadatelů o azyl přes Středozemní moře i v následujících desetiletích“.

Continue Reading

Nepřátelská média se ptají: „Uráží vás to?“ (na snímku komentátor CNN Don Lemon, snažící se vyvolat debatu o slovu „nigger,“ které ve stejný den /22. června 2015/ použil prezident USA Barack Obama v rozhovoru s Marcem Maronem. Inu, co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi)

Autor: Richard Houck

Zasluhují si běloši zemřít za to, že nahlas řekli „negr“? Černoši za nadšeného pobízení mainstreamových médií stále častěji odpovídají souhlasným „ano!“.

Intersekcionalita – ano, beru intersekcionalitu levici a chystám se jí vzít úplně všechno – protibělošských médií a černošských sklonů k extrémním formám násilí vytvářejí stále nebezpečnější a nebezpečnější prostředí pro bělochy.

Continue Reading

Renaud Camus

Francouzský spisovatel Renaud Camus byl odsouzen za kritiku imigrace k podmíněnému dvouměsíčnímu trestu odnětí svobody. Krom toho musí také jako „kompenzaci“ zaplatit dvojici protirasistických organizací 1800 eur.

Renaud Camus byl za „podněcování rasové nenávisti“ odsouzen už v roce 2014 – autor knihy Le Grand Remplacement (Velká výměna), v níž popisuje kolonizaci Francii (a Evropy obecně) islámskými migranty, tedy není, co se kontroverzí týče, žádným novicem.

Italský týdeník La Verità informoval, že známý intelektuál a spisovatel má kromě podmíněného dvouměsíčního trestu ještě zaplatit nemalou sumu peněz dvojicí „antirasistických“ organizací SOS Racisme a Licra, které byly spoluúčastníky procesu.

Continue Reading

Až moc bělochů v ledním hokeji – nehledě na (neúspěšnou) masmediální myšlenkovou přípravu

Autor: Robert Hampton

Kanadsko-americká Národní hokejová liga (National Hockey League, NHL) je z drtivé většiny bělošská. V roce 2011 to bylo 93 % hráčů a dnes není toto číslo o mnoho nižší. Hraje v ní asi padesátka černochů, což je podle všeho skandálně málo. Liga potřebuje podstatně zapracovat na své rozmanitosti, alespoň tedy podle údajně pravicového listu Wall Street Journal.

Představitelé NHL s ním bohužel nadšeně souhlasí.

Continue Reading

Nenápadný půvab Bratislavy (foto: Earth Trekkers)

Autor: Václav Jan

Rád jezdím na Slovensko. Kdysi jsem tam chvíli pracoval a rád tam občas zavítám na pracovní nebo soukromou návštěvu. Ta země mi pořád připadá jaksi „slovenštější“, než je Česká republika česká, Německo německé nebo Francie francouzská. V celkové atmosféře, v přístupu lidí i v detailech, které ale signalizují velmi mnoho. Daleko častěji než u nás se tam třeba setkáte s tím, že pokladní v marketech, pokojské v hotelu nebo obsluha v restauracích jsou Slovenky a Slováci, nikoli Ukrajinci nebo jiní cizinci. Snad je to i tou relativní chudobou, která přece jen v mnoha částech země přetrvává, že zatím není Slovensko na výdělek tak lákavé. Říkávám tomu „příjemně chudý kraj“, ale ne nahlas, protože domorodci to obvykle nechápou tak pozitivně, jak je to myšleno.

Continue Reading

Velká výměna v Belgii

Autor: Guillaume Durocher/Paul Tormenen

Následuje překlad článku „Velká výměna v Belgii“ právníka Paula Tormenena pro identitární think-tank Polémia. Jedná se o dobrý přehled ohromné demografické proměny, jíž Belgie podstupuje i nápadných rozdílů mezi evropskými a islámskými migranty, kteří typicky zastávají velice konzervativní sociální pozice a často jsou nezaměstnaní. Celé čtvrti jako Molenbeek se změnily k nepoznání a cikánští žebráci na nárožích se stali běžným pohledem.

Continue Reading

Reklama a bělošská genocida: „Ou bejby, mám ráda kvičení feministů, feministek a fembotů o sexismu.“

Autor: Richard Houck

Masový marketing mezirasových vztahů, zejména bělošek s černochy, se stal fenoménem natolik agresivním a všudypřítomným, že si jej začínají všímat i ti nejméně bystří příslušníci naší kultury. Při nedávné návštěvě obchodního centra jsem ve třech odlišných obchodech zaznamenal trojí vyobrazení reklamních párů. Dva z nich byly mezirasové, v obou případech běloška s černochem, na třetím byl bělošský pár. Asi nejvíc mě na celé věci zarazila skutečnost, že obyvatelstvo města, kde jsem se na nákupy vydal, tvoří z asi 97 % běloši a černoši představují méně než dvě procenta populace. Nutně jsem se tak musel ptát, jestli měla tato „rozmanitá“ reklama za cíl zvýšit prodeje, nebo indoktrinovat, poskytnout návod a také názorný důkaz „pokrokovosti“ společností.

Soudě podle momentek z naší kultury by člověk snadno mohl usoudit, že větší polovina všech vztahů překračuje hranice rasy. Pokud by někdo bez dalšího povědomí o Americe nebo Evropě viděl naše televizní vysílání, časopisy nebo reklamu v prodejnách, nejspíš by usoudil, že normální běloši mužského pohlaví se zde v podstatě nevyskytují. Spojení bílé ženy s černým mužem je v reklamě bezkonkurenčně nejzobrazovanějším rasově smíšeným spárováním, na něž se proto v této eseji budu soustředit především.

Zamyslel jsem se nad pravděpodobností, že by skóre z úvodního odstavce, tedy dva černo-bílé ze tří reklamních párů, bylo pouhou hříčkou pravděpodobnosti. Mezi muži a ženami, bělochy, černochy, Hispánci, Asiaty a „ostatními“ lze vytvořit páry 25 možných kombinací. Dvacet z nich tvoří kombinace mezirasové.

Continue Reading

Negerští (pardon, nigerijští) dealeři u Václavského náměstí podstupující perzekuci bílého rasistického policisty

Autor: Václav Jan

Postupující estetická depravace veřejného prostoru je zejména ve velkých městech ilustrována fenoménem ignorovaného bezdomovectví, který stále agresivněji uzurpuje veřejný prostor, spolu s dalšími plody demokratizace: povrchností komercializace, přidrzlým sebevědomím multikulturalismu, diktátem relativistické indiferentnosti, liberalizací drogové špíny, prostitucí všeho typu, ubohostí globalizovaného vkusu, vlezlostí pseudocharity, hnusem divošských módních kreací, etnicky a pohlavně sterilním světoobčanstvím, rozkladem obecné mravnosti a odstraněním vysoké kultury.

Continue Reading

Autochtonní „Evropané“?

Autor: Greg Johnson

Jednou z trvalek kritiky bělošských koloniálních společností po celém světě – v Amerikách, v Africe i u protinožců – je jejich domnělá morální nelegitimita pramenící z toho, že jiní lidé tam žili už před bělochy. Osobně mu říkám „argument autochtonií“, z řeckého „αὐτόχθων”, („ze země zrozený“, tj. původní). Podle jeho vyznavačů jsou původní obyvatelé těchto zemí také jejich právoplatnými majiteli („patří tomu, kdo ji našel“) a nahradit je znamená porušení práv těchto skupin. Tím pádem musí být všechny evropské koloniální společnosti, které se ve větší nebo menší míře nahrazování původního obyvatelstva dopouštěly, nevyhnutelně označeny za nelegitimní.

Jako první by nás mělo praštit do očí, že předkladatelé argumentu autochtonií v případě bílých kolonizátorů jej v otázce kolonizace Evropy Neevropany v tichosti ignorují. V tomto případě jsou původním obyvatelstvem Evropané a těmi, kdo domorodcům upírá vládu nad jejich domovinou, zas barevní přibyvší. Soucítím s původním obyvatelstvem po celém světě, protože jako běloch dobře vím, jaké to je být vystrnaděn ze své vlasti vetřelci.

Někteří jak víme namítají, že Evropané ve skutečnosti původním obyvatelstvem nejsou, protože své společnosti po tisíciletí vzájemně napadali a kolonizovali. Původní obyvatelé Anglie tak byli kupříkladu napadeni a kolonizováni Římany, Anglosasy, Vikingy a Normany dlouho před současnými vlnami Afričanů a lidí z Indického subkontinentu. Proč by tedy měli být potomci Anglosasů nebo Normanů být považováni za jaksi „původnější“ než Jamajčané nebo Pákistánci?

Slabina této argumentace je nasnadě: vychází z premisy, že alespoň někteří Evropané skutečně původní jsou. Krom toho, jelikož všechny evropské národy sdílejí rasový původ, původně evropský, dochází-li k jejich přesunům v rámci Evropy, neznamená to „nahrazování původního obyvatelstva“, ale jen jeho nové přeskupení.

Continue Reading