Categorized | Analýzy, Politika, Texty

Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí

Petr Pavel

Česká republika je krůček od zvolení generála prezidentem…

Autor: Josef Turner

Dle mediální interpretace světa by se zdálo, že nadchází hodina osudové bitvy dobra nad zlem a konečné vítězství pravdy a lásky je tak blízko, jako ještě nikdy nebylo. Jak nedávno pronesl jeden moudrý muž kdesi na sítích, nastává chvíle, kdy Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí.

Česká republika je krůček od zvolení generála prezidentem, má šanci přiřadit se tak k zemím jako Uganda, Súdán, Mauretánie či Irák, kde jsou s plukovníky a generály v prezidentském úřadu nejlepší zkušenosti, a kde se nad vsí a nenávistí svého času vítězilo slavně a drtivě, v Iráku svého času i pomocí bojových plynů a v Ugandě s pomocí dětských vojáků. Stav, od kterého jistě nejsme daleko.

Ne, beru zpět, nadsázka, náš jenerál asi není opravdický jenerál, zběžným pohledem se jeví, že je to spíš úředník z armády, jehož beatifikace pražskou kavárnou patří k tomu nejlepšímu kýči, co za posledních dvacet let předvedla, zhruba ve stylu můj komouš-lampasák je neohrožený obránce mravnosti, svobody a demokracie, zatímco ten tvůj komouš ze zahraničního obchodu je ztělesněním nemravnosti a autoritářství. (Pravda, komouš-lampasák má prověrku NATO! Rozumějme glejt, že se překabátil opravdu důkladně a beze zbytku, což komouš ze zahraničního obchodu nemá; najmě především proto, že k výkonu svého povolání nikdy žádný podobný nepotřeboval.) V praxi je můj komouš lepší než tvůj asi především proto, že komouš-politruk je hezčí a zastřižený z barber shopu, lépe se tedy vyjímá na plakátech, narozdíl od komouše ze zahraničího obchodu, který nemá tak dokonale obdélnou hlavu, pročež není na plakátech symetrický.

Amerikanizace voleb?

No a co s tou prokletou vsí? Venkované tady nejsou od toho, aby poškozovali svými hlasy mezinárodní image Prahe, jsou tady od toho, aby dodávali potraviny do hipsterských farmářských obchodů a obsluhovali o víkendech rudostříbrné elasťáky, kteří kolem sviští na bajku během team-buildingu v neziskovce. Nejlépe v krojích a uctivě. A to dvojité espresso prosím bio a fair-trade!

Dost bylo chaosu, nastal čas pro řád a důstojnost! Dost bylo chaosu, kdy se opozice drze roztahovala v poslanecké sněmovně, kdy si každý myslel, co chtěl, a kdy si každý jeden myslel obvykle i něco jiného než druhý. Jak se v tom má pak člověk vyznat?

Je konec s rozdělováním společnosti! S nastupujícím řádem a důstojností bude společnost sjednocená jako za starých dobrých časů, takříkajíc po stranické linii.

A pak samozřejmě pravda a láska. Láska je jako když…. z celého srdce nenávidíme všechny voliče Zemana, voliče Babiše, tedy asi polovinu národa, dále Rusáky, Číňany, Iráčany, Afghánce, Severokorejce, Íránce… v úhrnu tedy asi třetinu všeho lidstva.

Demokracie a důstojnost! Demokracie znamená zastrašovat obyvatelstvo prokurátory, vytvořit atmosféru všeobecného udávání a vyhazování ze zaměstnání, povypínat „dezinformační weby“, zastrašovat obyvatelstvo exemplárními tresty za šíření „narativů“ a v neposlední řadě schovat bábě občanku.

A ideálně ještě vytvořit speciální úřad pro dezinformace, který bude vyhledávat a udávat ty, kteří šíří henten… ruský narativ! Zdá se, že éra kulturního relativismu ve veřejném diškurzu končí a běda tomu, kdo by šířil jiný narativ než ten jediný správný severoatlantsko-pravdoláskový. Lze doufat, že seznam zakázaných narativů bude ještě doplněn o čínský, indický, asijsko-pacifický, íránský, blízkovýchodní, brazilský nebo africký. Snad se v nadcházejícím období řádu a důstojnosti také dozvíme, který z narativů, jež bují v noosféře, je dezinformační a zavrženíhodný a je mu záhodno se vyhnout, a který je pokrokově-informační a je třeba jej ze všech sil vyznávat. (Obávám se však, že v této problematice zůstane i nadále chaos, který tak efektivně zvyšuje elasticitu obušků.)

Víte, jak to s tou pravdou a láskou je doopravdy… Ta Pravda je Bůh sám a těžko ji nalézt; a láska znamená v první řadě sklopit hlavu a odpustit svým nepřátelům. Pak možná pravda a láska skutečně zvítězí nad vnitřními rozpory a nenávistí, které vybujely posledních několik měsíců v nebývalé intenzitě.

Psáno pro Délský potápěč

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív