„Chór vděčných ptáků volá ‚Ave Imperator!‘ Signor Mussolini vyhlásil celý ostrov Capri za ptačí rezervaci, včetně tvrdých postihů za zabití jakéholi druhu ptáka po celý rok.“ Punch, 21. prosince 1932.

Autor: Organon tou Ontos

Fašistické státy byly průkopníky na poli legislativy na ochranu přírody. Mussoliniho Itálie i Hitlerovo Německo ve své době v této oblasti udávaly tón. Na obrázku z časopisu Punch z roku 1939 je Mussoliniho vyhlášení ptačí rezervace na ostrově Capri z roku 1932. Italský vůdce je zde vyobrazen jako ochránce přírody a italského ptactva, kterému zajistil bezpečné útočiště před chtivostí pytláků. Jeden pták se na něj vděčně dívá.

Přinášíme překlad několika dobových článků vztahujících se k této události.

*

Capri: Nový ptačí ráj ve Středozemí

Mussoliniho výnos zřizující na Capri ptačí rezervaci přináší letos na jaře poprvé bezpečí tisícovkám ptáků. „Každé jaro na svazích hor na Capri odpočívá mnoho unavených ptáků, než pokračují ve své cestě dál na sever,“ stojí v bulletinu ze sídla National Geographic Society ve Washingtonu, D. C.

Odpočivadlo pro stěhovavé ptáky na půli cesty

„Na podzim nastává další invaze mnoha druhů ptáků, které se na Capri zastavují před další cestou do svých zimovišť v jižním Středomoří. Po šest týdnů na jaře i na podzim si tak místní obyvatelé zvykli nastražovat na svazích sítě zavěšené na vysokých tyčích. Bezmocní ptáci do nich vletěli, byli polapeni a zabaleni do krabic, které putovaly do Paříže na stoly gurmánů. Byl to velice lukrativní byznys, který dlouhá staletí sloužil k financování zdejšího biskupství. Biskupovi z Capri se v Římě říkalo ‚Křepelčí biskup‘.“

„Nové nařízení italského premiéra je i plodem úsilí švédského spisovatele Dr. Axela Muntheho, který za ochranu ptáků na ostrově dlouhodobě bojuje. Ve své nejznámější knize Dr. Munthe popisuje, jak místní dávali do křoví jako návnadu ptáky, kterým předtím žhavými jehlami vypíchali oči. Oslepení ptáci pak svým neustálým instinktivním zoufalým voláním vábili do sítí ostatní opeřence.“

„New Bird Haven in the Mediterranean,“ Berkeley Daily Gazette, 1. dubna 1933.

Ostrov podobný velbloudu dvouhrbému

„Oslepování ptáků, kteří pak lákali do pastí další ptactvo, praktikovali už staří Řekové a Římané a dodnes se využívá na jižním pobřeží Španělska a Řecka. Jen několik ptáků ze sta jej však přežije. Ostrov Capri, nově ptačí rezervace, svým tvarem připomíná velblouda dvouhrbého, který se naklání do moře u poloostrova Sorrento. Od Neapole jej v Neapolském zálivu dělí 17 mil, od Sorrenta šest, od nejbližší pevniny pak míle tři. Při pohledu ze zátoky Marina Grande na severovýchodě se v dáli na obzoru rýsuje Vesuv. Hornaté a obtížně dostupné Capri je asi čtyři míle dlouhé a v nejširším bodě zhruba jen dvě míle široké.“

Světoznámá Modrá jeskyně

„Díky svému příznivému podnebí a dech beroucí přírodní kráse přijíždí každý rok na ostrov 60 000 návštěvníků. Od na sebe namačkaných nachýlených bílých, růžových a modrých domků na pobřeží se cesta prudce zvedá k městečku Capri. Okolní kopce jsou poseté v maurském stylu postavenými domky s bílými střechami. Klikatá cesta spojuje město Capri s Anacapri, druhým městem na ostrově, vzdáleným dvě míle.“

„Světoznámá Modrá jeskyně proslulá svou krásou je nejnavštěvovanějším místem na Capri. V dávných časech ji vyhloubily vlny a dnes je díky pohybu pobřeží z poloviny pod hladinou moře.“

Velká část obyvatel obou měst se věnuje pěstování ovoce či výrobě olivového oleje a vína. Mnoho ze 7 500 obyvatel ostrova se také živí rybolovem. Neapolský starosta loni v létě vyčlenil sumu ve výši v přepočtu 325 000 dolarů na vybudování nového přístavu na Capri. Dosud byla totiž u mola zakotvená plavidla vystavena rozmarům počasí.

„Capri v průběhu svých dějin několikrát změnilo pána. Capreae původně osídlili Řekové a ve 4. století př. n. l. se dostal ostrov pod vládu Neapole. Jako první proslavil Capri Augustus, když je přičlenil k imperiálnímu dominiu a Neapolským místo něj přiřknul větší a bohatší ostrov Ischia. Za napoleonských válek se Capri roku 1806 zmocnili Britové, se záměrem ostrov opevnit a proměnit jej na jakousi zmenšeninu Gibraltaru. Roku 1808 ho však znovu získali Francouzi. V roce 1815 ho pak Britové předali Ferdinandu Sicilskému.

Capri dnes láká cestovatele, umělce, historiky i geology. Středobodem života města Capri jsou hlavně umělci, na něž ovšem narazíte i v Anacapri a dalších význačných místech. Na každém rohu jsou zastíněné stezky s divokým pozadím rozeklaných skal a husté háje pomerančovníků, citronovníků, vavřínů a myrty.

Autor tohoto článku ze stejného deníku, vydaného následujícího roku, si všímá amerického obdivu k Duceho krokům a zamýšlí se nad tím, zda by Spojené státy neměly k ochraně zpěvného ptactva učinit podobná opatření.

*

Ptáci na Capri

Mussoliniho výnos zřizující ptačí rezervaci na ostrově je pro Američany obzvlášť zajímavý. Pro Italy samotné je pak ochrana ptačích životů něčím novým. Ptáci jsou totiž v této zemi dodnes intenzivně loveni, národ jako takový je však stále více začíná oceňovat pro jejich zpěv, krásu, zajímavý způsob života i služby při hubení hmyzích škůdců. Mladí a staří studují ptáky ne snad s přísně vědeckou důsledností, ale pro potěchu. Staví pro ně budky, koupátka, sadí stromy a keře, kde se mohou skrýt a v zimě je krmí. Lidé s požitkem pozorují ptáky a studují jejich různé chování a způsoby.

Tři měsíce na Capri bývaly pro stěhovavé ptáky obtížné a krušné. Každé jaro a podzim je místní během šesti týdnů, které ptáci na ostrově trávili, ve velkém lovili a zabíjeli pro uspokojení choutek gurmánů. Milovníkům ptáků se podařilo Mussoliniho přesvědčit, že ptáci nejen že mají právo na život, ale že nepatří jen Capri, ale také zbytku Evropy, a tak vznikl dekret na jejich ochranu.

Mussolini jistě není svatý František z Assisi, ale kdyby ptáci dokázali pochopit, co pro jejich blaho vykonal, jistě by nějakým způsobem projevili svou vděčnost.

*

Duce zachráncem ptactva na Capri

Řím – Mussolini se stal ochránce italského ptactva, když vydal nařízení o proměně ostrova Capri na ptačí rezervaci. Díky tomu došlo k výraznému pokroku při ochraně ptačích společenství před svévolným masovým vybíjením.

Čtenáři knihy Axela Muntheho Boken on San Michele (slovensky vyšlo pod názvem Kniha o San Michele, česky Kniha o životě a smrti – pozn. DP) popisující hanebné zabíjení tisíců ptáků na ostrově jistě rádi uslyší, že se z Capri znovu stala země ptactvu zaslíbená.

Letos bylo navíc poprvé zrušeno povolení střílet křepelky migrující z Afriky. Střílet je bude možné teprve na podzim při zpáteční cestě.

Tento článek ze San Jose News (27.  dubna 1934) shrnuje program a založení „Učené společnosti na ochranu drobného ptactva“ pod patronátem světce Františka z Assisi.

Dříve na Capri tyto ptáky na jaře po cestě z Afriky zabíjeli po stovkách a kořist následně putovala na pařížské a londýnské trhy. Letos byla jarní lovecká sezona zrušena, aby mohli ptáci na jaře a v létě v klidu vyvést mladé.

Nově založená italská „Společnost pro ochranu drobného ptactva“ získala povolení ministerstva zemědělství. Jejím cílem je osvěta dětí školního věku o prospěšnosti hmyzem se živícího se ptactva pro zemědělství i ochrana ptáků před svévolným zabíjením. Patronem společnosti je svatý František z Assisi.

Článek Il Duce, Protector of Animals and Steward of Nature: Isle of Capri Declared a Bird Sanctuary in 1932 na stránkách Ur-Fascist Analects 18. září 2015.