Symbolismus požáru katedrály Notre-Dame

Symbolismus požáru katedrály Notre-Dame

Požár v katedrále Notre-Dame

Autor: Morgoth

Jedna starobylá britská legenda vypráví o skotském králi Robertu Bruceovi. Ten na útěku před Angličany nalezl dočasné útočiště v chatrči (podle jiných verzí pověsti v jeskyni). Jak tak seděl ve svém ubohém úkrytu, znavený prohrami i neustálým pronásledováním, všiml si pavouka, kterému se také hatily jeho záměry. Snažil se totiž připojit své vlákno ke vzdálenějšímu koutu stropu, který se mu však nedařilo dosáhnout. Pavouk proto houpáním tam a zpět postupně získával rychlost, dokud se nu nakonec nepodařilo napojit své sítě, a tak získat dobrý základ pro svou konstrukci.

Král Robert si z toho odnesl morální ponaučení o nezbytnosti vůle, odhodlání a neochoty vzdávat se.

Zatímco Bruce v chatrči pozoroval pavouka, Francouzi oslavovali nedávné dokončení katedrály Notre-Dame. Trvalo jim to sice celé století, ale podobně jako pavouk se nenechali odradit.

Co je pohánělo? Odkud vyvěrala jejich vůle a odhodlání? Stavitelům v dobách dlouho před objevem jeřábu, moderního stavebního vybavení i elektronických zařízení se musely rozměry katedrály jistě jevit vpravdě nadlidské. Proč to tedy dělali?

Spenglerovskou terminologií byl středověk jarem evropské civilizace: jako semeno zasazené do zalité a pohnojené prsti se jí dostávalo všech nezbytných součástí, aby mohl vzejít nový život – nebo nová civilizace.

Katedrály v Cantebury, Kolíně, Chartres i pařížská Notre-Dame byly dokončeny v rozmezí jednoho století, zhruba před 800 lety. Je tedy zřejmé, že někdy v té době našla evropská křesťanská civilizace své vyjádření a dobře si uvědomovala, kým v tomto duchovním schématu je, svou identitu: my Evropané jsme vstoupili do kulturní éry.

Během této epochy horečné činnosti jsme svědky položení základů budoucí největší civilizace lidských dějin. Semínko si razí cestu ke slunci. Není tu ani stopa nedůvěry v sebe sama, relativismu ani nejistoty.

Utváří se tu morální, umělecká i metafyzická architektura, která vtiskne podobu tomu, co to napříč našimi dějinami znamená být Evropanem. Nebo tomu, co někteří, zejména němečtí filozofové, později nazvou faustovskou civilizací. Faustovou tragédií však bylo, že prodal svou duši za materiální velkolepost – stejně jako to učinil evropský člověk prostřednictvím osvícenství.

Civilizace prostřednictvím vědy a materialismu mění to, co kdysi bylo malé, ale hluboké a duchovní, na masivní a velkolepé, ale plytké.

Západní civilizace časem dospěla ve svém rozsahu a plytkosti tak daleko, že se před našima očima, podobna ledové kře na jezeře, trhá na kusy a rozpadá.

Hořkou ironií osudu umožnila právě špičková technická dovednost Evropanům zachovat a ochránit budovy i umělecké artefakty ranější, dynamičtější periody. Naší lidé si tak hýčkají zdání trvalosti, přestože jaro naší kultury je dávno pryč a před námi zívá propast hluboké zimy. Květina dosáhla plnosti, vykvetla – a nyní už ji nečeká nic jiného než postupné uvadání, paraziti a hniloba.

Na Twitteru jsem si všiml postřehu Richarda Spencera, že zatímco Notre-Dame vyhořela, pomníky modernismu a neoliberalismu neotřesitelně stojí dál. Vezměme si třeba tento ve Francii asi nejznámější symbol:

La Grande Arche (Velký oblouk) ve čtvrti La Défense

La Grande Arche (Velký oblouk) ve čtvrti La Défense

Všimněte, že celým smyslem objektu je vykřičet do světa, že v jeho středu, v srdci se nenachází vůbec nic, jen prázdnota.

V srdci katedrály dochází k projevu věčného a duchovního v našem materiálním světě, když však zaprodáte svou duši materialismu a vědě, dostanete na oplátku jedině prázdnotu, zrovna jako Faust.

To, čemu dnes říkáme kultura, je směsicí moderního braku a pozůstatků našeho vlastního dřívějšího, tj. kulturního, civilizačního stadia. Přelud permanence je vyživován vírou, že dokud trvá něco jako Notre-Dame, nic zásadního se přece nemůže změnit. Tyto velkolepé budovy tak vlastně slouží jako teplá přikrývka pro vystrašené dítě. Když pak jeden z těchto ikonických základních kamenů evropské identity zachvátí plameny, odhalují hrůzu z prozření, že se změnilo úplně všechno. Podívejte se kolem sebe, nezbývá už v podstatě nic.

Nepochybuji, že francouzští činitelé zajistí opravu katedrály, nechají vystavět novou věž a za pomoci nejnovějších technologií Notre-Dame zrekonstruují. Neznamená to ale o mnoho víc, než že masový člověk globalistů bude i za pár dalších staletí moct bloumat po pamětihodnosti a cpát se při tom Big Macem.

Osobně bych raději viděl přetvoření evropského ducha, nově zasazené semínko.

Transkript videa The Symbolism Of Notre-Dame In Flames (pod názvem The Symbolism Of Notre-Dame Burning) vyšel na stránkách Morgoth’s Review 16. dubna 2019.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív