Categorized | Historie, Politika

Peklo v Košare: Den, kdy se dvě stovky srbských hrdinů postavily NATO

Hrdinové z Košare

Hrdinové z Košare

Na den před 19 lety napadly síly takzvané „Kosovské osvobozenecké armády“ (UÇK), albánské armády a NATO předsunutou jugoslávskou základnu Košare na albánsko-jugoslávských hranicích.

Útok to byl prudký a pro jugoslávskou armádu nečekaný. UÇK se sice zmocnila základny v Košare, ale hlouběji na území Kosova a Metohije nepronikla, což byl hlavní cíl celé ofenzivy.

Na frontě se v té chvíli nacházelo pouhých 200 příslušníků pohraničních jednotek jugoslávské armády, kteří nemohli být kvůli neustálým náletům jednotek NATO a diverzím UÇK bez prodlení posíleni.

Vrchní velení jugoslávské armády dospělo k závěru, že hlavní útok přijde z makedonského území, kde bylo rozmístěno asi 16 000 vojáků NATO. Nikdo nečekal, že hlavní úder bude směřovat z Albánie proti Košare. NATO mělo v té době v Albánii 12 000 vojáků, 30 tanků a tucet helikoptér Apache.

Na pravoslavný Velký pátek 9. dubna 1999 se ve tři hodiny nad ránem spustilo z albánské strany dělostřelecké ostřelování předsunuté základny v Košare: pálila děla, houfnice i minomety a zapojila se i francouzská Cizinecká legie. Útok byl zahájen ve třech směrech: Rasa Košare, Maja Glava a na stanoviště Jugoslávské armády v Košare.

Asi 1 500 bojovníků UÇK zaútočilo na Košare s podporou albánského dělostřelectva, letectva a speciálních jednotek NATO. Na hranici a poblíž ní byly podle oficiálních údajů jugoslávské armády rozmístěny pouhé dvě stovky jugoslávských vojáků. Jugoslávci nemohli prudkému útoku ohromné přesily UÇK, NATO a Cizinecké legie dlouho odolávat, a tak teroristé z UÇK kolem sedmé hodiny večer základnu Košare ovládli. Veleli jim teroristé Agim Ramadani, Sali Çekaj (kteří padli v bitvě u Košare) a Ramuš Haradinaj.

Po ztrátě předsunutého stanoviště konečně dorazily posily. Několik stovek jugoslávských vojáků pěchoty a speciálních jednotek posílilo obranu hranice a frontu se tak podařilo 19. dubna stabilizovat. Do konce války už zde k žádným větším posunům nedošlo.

Jugoslávci zjistili, že obsluhy albánských děl a minometů dostávají velice přesné pokyny od lidí mluvících italsky a francouzsky. Jejich průzkumníci byli v italských, francouzských, tureckých a britských uniformách, někteří patřili k bosenské armádě.

Vidoje Kovačević – dnes plukovník ve výslužbě, za války náčelník štábu 63. paradesantní brigády – se osobně účastnil bojových operací v Košare. Kovačević prý na vlastní oči viděl, jak tam jeho muži v boji zabili dva černochy bojující na straně UÇK.

„Měli maskovací uniformy, ale na rukávech francouzské označení,“ říká Kovačević.

Během nejintenzivnějších bojů stálo na jugoslávské straně asi 1 200 vojáků, spojené síly UÇK, dobrovolníků a albánských jednotek čítaly mezi pěti a šesti tisíci mužů. UÇK si tak mohla dovolit nechat své síly odpočinout a prostřídat se, Jugoslávci takový luxus neměli.

Soustředění jednotek v okolí Košare UÇK oslabilo, protože musela četné pozice na albánské straně hranic nechat v podstatě nebráněné.

Vědomí, že pokud dojde k prolomení fronty u Košare, boje s UÇK a NATO se dále vystupňují a jejich rozuzlení navíc bude velice nejisté, pomáhalo udržet na jugoslávské straně velice vysokou morálku. Srbové často útočili i v ledovém dešti, zimě, mlze nebo hlubokém sněhu. Každou svou pozici bránili do poslední minuty, což značně podkopávalo morálku nepřítele.

Plánem UÇK, NATO a Albánců bylo proniknout na Metohiji a přinutit dobře zakopané a zamaskované jugoslávské jednotky k otevřené bitvě, v níž by NATO snadno uplatnilo svou technologickou převahu.

Košare

Agresorům se ale podařilo obsadit srbské území pouze o délce čtyř kilometrů a hloubi několika stovek metrů.

Neustálý odposlech vnukl jednomu jugoslávskému rezervnímu důstojníkovi myšlenku na americké navažské indiány za 2. světové války, a tak poručil dvěma romským vojákům navádět jugoslávské dělostřelectvo rádiem svým jazykem, kterému na druhé straně fronty v řadách NATO ani UÇK nikdo nerozuměl.

Většinu jugoslávských jednotek rozmístěných podél hranic před bitvou o Košare tvořili obyčejní devatenáctiletí nebo dvacetiletí odvedenci, kteří byli ve vojsku teprve od března 1998.

Hrdinové od Košare

Bitvy se však v řadách jugoslávské armády účastnily také početné dobrovolnické sbory ze Srbska i zahraničí. Kromě ruských dobrovolníků – kozáků a výsadkářů mezi nimi byli i muži z dalších evropských zemí, takzvanou „internacionální jednotku“ o síle asi třiceti mužů pak tvořili bojovníci ze západní Ukrajiny, Finska, Švédska, Dánska, Nizozemí, jeden Ir a Skot.

Podle velitele 125. motorizované brigády, generálmajora ve výslužbě Dragana Zivanovice padlo na hranicích v oblasti Košare 108 mužů: 18 důstojníků, 53 řadových vojáků, 13 odvedenců a 24 dobrovolníků jugoslávské armády.

Modlitba za padlé v bitvě u Košare

„Prosím Tě Pane, abys ve Svém království pamatoval na všechny pravoslavné vojáky padlé na bojišti, protože zemřeli za svobodu své srbské země… A přijal je do Svého království nebeského jako mučedníky pokryté jejich krví, kteří zemřeli pro Tvou Svatou církev a Vlast… Požehnej jim svou milostí… Amen.“

UÇK utrpěla ztráty ve výši 200 mrtvých, 300 raněných a pěti zničených albánských tanků. Padli i tři cizinci v řadách UÇK a dva vojáci NATO: Francouz Arnord Pierre (1971) a Ital Francesco Giuseppe Bider (1961), a také alžírský dobrovolník UÇK Murad Muhammad Ali.

Vzpomínka na bitvu u Košare The hell of Koshare: The day when 200 Serbian heroes stood up against NATO vyšla na stránkách InSerbia Today 9. dubna 2016.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív