„Tolerantní levice“ narušila průběh Frankfurtského knižního veletrhu kvůli ideozločineckým publikacím

Götz Kubitschek

Götz Kubitschek, nejnovější terč „tolerantní levice“

Autor: Hannibal Bateman

Pravicová vydavatelství čelí v poslední době zvýšenému tlaku, ať  už jde o upírání platformy, jak to Kickstarter udělal Arktosu nebo vytipování jistých lidí, kteří nesmějí přicestovat do USA jako u Washington Summit Publishers. Odpor vůči našim idejím je tak úpornější než kdy předtím.

Frankfurtský knižní veletrh patří k největším knižním událostem na světě s desítky let dlouhou tradicí, již navštěvují stovky tisíc návštěvníků. Zpravidla se jedná o civilní setkání nakladatelů, spisovatelů, čtenářů a zájemců z řad veřejnosti. Letos tomu však bylo jinak.

Uplynulý rok byl rokem „nacionalismu“, či obecněji řečeno rokem pravice. Nacionalistická hnutí v Americe i Evropě zažila oživení, které vzbudilo obavy establishmentu. Nejlépe patrné to bylo asi v Německu, kde hysterická levicová reakce vyústila v otevřené násilnosti na Frankfurtském knižním veletrhu.

Vzestup AfD sice zaujal média po celém světě, zároveň s ním však zažila rozkvět německá identitářská intelektuální scéna, jejíž původ lze vysledovat třeba ke knize Thilo Sarazzina Německo páchá sebevraždu z roku 2011. Letos však pozvedlo stav věcí v zemi na úplně novou úroveň vydání útlého svazku Finis Germania identitárním nakladatelstvím Verlag Antaios.

Tato sbírka esejí německého historika a bývalého vládního poradce  Rolfa Petera Sieferleho se věnuje německé poválečné kultuře viny a neschopnosti Němců pochopit existenciální význam uprchlické krize. Za to se Sieferlemu dostalo ústy Christophera Caldwella z listu New York Times, posmrtně titulu „nejnovější německý intelektuální antihrdina“. Výbor jeho prací se dostal mezi nejprodávanější knihy na německém Amazonu i do čela všech žebříčků literatury faktu v zemi – list Der Spiegel ji dokonce ze svého seznamu kvůli údajnému „antisemitismu“ odstranil. (Podle Hospodářských novin „Der Spiegel knihu nakonec vyřadil ze žebříčku bestsellerů, aby nevzbuzoval dojem, že ji doporučuje“ – pozn. DP).

Když se za takto rozehrané partie lidé z Antaiosu, kteří se akce už 12 let neúčastnili, rozhodli letos na veletrh přijet, popadlo levici kolektivní šílenství.

Levice uspořádala proti Antaiosu protesty i střety, jež musela uklidňovat až policie. Demonstranti narušili vystoupení čelního představitele AfD Björna Höckeho i autorská čtení Antaiosu a členové Antify formovali dlouhé řady u stánku nakladatelství. Rozhodně tedy nešlo o typický knižní veletrh!

V centru těchto událostí byl Götz Kubitschek, šéf Verlag Antaios a metapolitický kmotr německé identitární scény i pravicovější části AfD. V New York Times Magazine vydali jeho rozsáhlý profil, v němž se autoři zaměřili na desetiletí jeho aktivismu a myšlení i vztah s lidmi jako Björn Höcke z AfD. Podobný článek velice nedávno vyšel také v The Atlantic.

I proto je mi potěšením přinést vám tento korespondenční minirozhovor s G. Kubitschekem o událostech na veletrhu i jejich širším významu pro nás na pravici:

Jaká byla většinová reakce na přítomnost Antaiosu na veletrhu?

Kubitschek: Mediální pokrytí Frankfurtského knižního veletrhu 2017 rozhodně dostalo Antaios do popředí pozornosti veřejnosti. Co se týče samotných reakcí na námi vydané knihy, debatě nad Finis Germania Rolfa Petera Sieferleho se nic dalšího ani neblíží.

Toto dílo je momentálně v zemi žhavým tématem – odráží podle vás novou energii německého pravicového diskurzu?

K: Řadu měsíců už se ve veřejném prostoru řeší, zda jej ignorovat, kriminalizovat nebo o něm debatovat. Možnost předstírat neexistenci knihy jaksi padla, takže se se podle všeho schyluje k debatě.

Zaznamenali jste v poslední době i další pokusy upřít pravici platformy? Děje se tak od voleb častěji než dřív?

K: Nedokážu říct, komu v poslední době zrušili účet na Facebooku nebo Paypal. V zásadě se ale má dnes situace v Německu asi následovně: existuje sice jakási svoboda slova, ale nikoliv právo na publicitu.

Poslední události také byly jednoznačným úspěchem v tom, čemu někdy rádi říkáme snahy o „radikální mainstreaming“, což pokládám za velice důležité.

K: Naše PR strategie fungují, protože jsme pečlivě studovali a rozebrali způsob chování a reakce intelektuálního estabslishmentu – náš guerillový marketing je účinný. Vlastně by mě spíš překvapil opak.

V čem spočívá význam Frankfurtského knižního veletrhu?

K: Jde o poměrně klidnou a civilizovanou události, při níž mainstream rád předstírá „rozmanitost“ bez toho, aby přijal skutečně „odlišné“. Pro nás je to zase pět dní, kdy můžeme zasévat hrůzu do sluníčkářských srdcí.

Veletrh slavnostně otevřel Emmanuel Macron, který o pravici v nedávném rozhovoru pro Der Spiegel prohlásil, „toto jsou mí skuteční nepřátelé, s nimiž se musíme pustit do boje“. Měly podle vás protesty a kontroverze kolem vašeho stánku, způsobené těmito „nepravidelnými silami systému“, nějakou souvislost s démonizující rétorikou evropských předáků jako Macron a další?

K: Jistí lidé se otrávenými, překonanými slovy snaží vykouzlit zdání jednotné fronty nového světového řádu: vždy si k tomu najdou nějaké smutné postavičky, někdy ještě celkem sofistikované, jindy ovšem hrubé a brutální. Nemyslím ale, že bychom zde sledovali reakci „systému“, sotva by totiž byla tak neohrabaná a předvídatelná jako činy těchto ignorantů.

Článek “Tolerant Left” Shuts Down Frankfurt Book Fair Over CrimeThought Publication vyšel na stránkách AltRight.com 25. října 2017.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

23. listopadu 1992 zemřel belgický politik Jean-François Thiriart. V mládí bojoval  v řadách SS, v pravicové politice byl aktivní od 60. let až do své smrti. Tento panevropský nacionalista a zakladatel celoevropské strany Jeune Europe v rámci své ideologické trajektorie prošel od komunitarismu přes různé pozice tzv. "Třetí cesty" až k národnímu bolševismu.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív