Categorized | Geopolitika, Historie, Politika

Deset let ukrajinského úpadku

Euromajdan

Události na Majdanu a jejich následky je třeba chápat nejen jako místní povstání nebo snahu o „demokratické reformy“. Představují klíčový moment v širším geopolitickém boji o vliv ve východní Evropě, v němž se Ukrajina stala ústředním bojištěm.

Autor: Constantin von Hoffmeister

Constantin von Hoffmeister odhaluje [k desátému výročí Euromajdanu], jak západní vliv přetvořil kdysi autonomní Ukrajinu v geopolitické bojiště

Při zkoumání proměny Ukrajiny v posledním desetiletí, zejména od zlomového okamžiku protestů na Majdanu, které začaly 21. listopadu 2013, je zásadní prozkoumat hlubší geopolitické a společenské důsledky těchto událostí. Protesty, které původně vyvolalo pozastavení podpisu asociační dohody s EU ze strany ukrajinské vlády, rychle přerostly v úplný převrat a změnily samotnou strukturu ukrajinské společnosti a její postavení na euroasijské scéně.

Ukrajina, která vznikla po Majdanu, jen málo připomíná Ukrajinu dřívějška. Národ, který se kdysi vyznačoval určitým stupněm rozvoje a soběstačnosti, se od té doby proměnil ve stín své minulosti, v území uprostřed společensko-politického a hospodářského chaosu. Vláda, která nastoupila po těchto bouřlivých událostech – často zesměšňovaná jako klauni, teroristé a narkomani – představuje víc než jen změnu ve vedení státu. Předznamenala radikální odklon od někdejší cesty země, odklon, v jehož důsledku Ukrajina přišla o skutečnou nezávislost a stala se vazalským státem, který je neustále závislý na podpoře zvenčí.

Tato transformace není pouze výsledkem vnitřní dynamiky nebo „spontánního povstání obyvatelstva“. Je třeba ji vnímat v širším kontextu geopolitické šachovnice, kde se Ukrajina stala pěšákem ve velké strategii západních mocností. Spojeným státům, které stojí v čele západních zájmů, slouží evropské satrapie ve snaze rozšířit svůj vliv do východní Evropy – konkrétně se zaměřují na země, které historicky spadají do sféry vlivu Ruska. Ukrajina se svými hlubokými kulturními a historickými vazbami na Rusko představovala ideálního kandidáta pro toto strategické a agresivní pronikání.

Protestující na Majdanu, z nichž mnozí upřímně toužili po reformách a větší integraci se Západem, nevědomky hráli mnohem větší hru. Jejich rozhořčení nad korupcí a autoritářstvím bylo využito vnějšími silami, které měly v úmyslu použít Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku. To je tragédie ukrajinské situace: zinscenovaná „lidová revoluce“, která se stala nástrojem zahraniční politiky.

Důsledky převratu na Majdanu nejsou pro Ukrajinu ničím menším než katastrofou. Ekonomika země skomírá, její politická autonomie je vážně ohrožena a země se stala ohniskem geopolitického napětí. Vláda, která vznikla po Majdanu, se zdaleka neskládala ze zachránců národa, ale uvrhla Ukrajinu do bezedné bažiny závislosti a podřízenosti. Ve snaze o sblížení se Západem obětovala suverenitu a blahobyt národa a z Ukrajiny učinila pouhý satelit, nárazníkovou zónu v probíhající konfrontaci mezi Ruskem a Západem.

Kromě toho se rozpadla kulturní a sociální struktura Ukrajiny. Příběh o sjednocené, nezávislé Ukrajině, vymaněné z ruského vlivu, se ukázal jako pouhá fasáda. Místo toho se objevila roztříštěná společnost, v níž je národní identita sporná a etnické vazby jsou v závislosti na politickém smýšlení buď vyzdvihovány, nebo zavrhovány.

Závěrem lze říci, že události na Majdanu a jejich následky je třeba chápat nejen jako místní povstání nebo snahu o „demokratické reformy“. Představují klíčový moment v širším geopolitickém boji o vliv ve východní Evropě, v němž se Ukrajina stala ústředním bojištěm. Proměna Ukrajiny ze soběstačného státu v problémové, závislé území je svědectvím složité souhry vnitřních spiknutí a zahraničních machinací. Zatímco se Ukrajina nadále pohybuje v těchto bouřlivých vodách, její budoucnost je nejistá, protože zůstává uvězněna mezi soupeřícími přílivy Východu a Západu.

Úvaha Constantina von Hoffmeistera Ukraine’s Decade of Descent vyšla na publikační platformě Substack 21. listopadu 2023.

Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti

Radim Lhoták - Zpěvy nemilosti***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

27. dubna 1937 zemřel v římské vězeňské nemocnici italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív