Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Buržoa-bolševici a co skutečně chtějí?

Buržoa-bolševici. Rok Nula - pryč musí všechno...

Buržoa-bolševici. Rok Nula – pryč musí všechno…

Autor: Eric Striker

Probíhající protibělošské řádění Nelidové fronty (z originálu ne zcela přenositelné Unpopular Front /Ne-lidová a současně Ne-populární fronta/ – pozn. DP) – tedy mileniální lumpen-buržoazie, černých kriminálníků, akademiků, novinářů a „woke“ (tj. ultraprogesivního) kapitálu – zatím spíš zanechává více otázek než odpovědí.

Někteří v nich vidí komunisty, teroristé ale nevyslovují žádné ekonomické požadavky, právě naopak: jejich vztahy s korporátní Amerikou nelze označit jinak než jako velmi těsné. Konzervativci se je zoufale pokoušejí spojovat s Demokratickou stranou, radikálové však Bidena nepodporují a na Bernieho (Sanderse) dávno zapomněli. Další ukazují prstem na cizí tajné služby, nejspíš ve snaze vdechnout život zdiskreditovanému neokonzervatismu, Číňané si však vesměs vystačí s rolí pobavených pozorovatelů.

Nelidová fronta své násilí (sociální, ekonomické i fyzické) směřuje v prvé řadě na obyčejné bělochy, neznalé nejnovějších výdobytků politické korektnosti. První na ráně jsou také místní policejní sbory, jejichž příslušníci vydělávají nejčastěji kolem 52 tisíc dolarů ročně, což rychle vybledne při srovnání s 21 tisíci, které si mluvčí hnutí Black Lives Matter Shaun King účtuje za hodinovou přednášku. Jejich údery tak směřují neomylně směrem dolů.

Nejsou zaštítěni politickou stranou, jen tupě recitují slogany a svého vlivu využívají k rozdrcení jakékoliv opozice, program ani ideály však nemají. Připomínají bezhlavou slepici, které pobíhá po dvorku a útočí na každou bílou tvář v dosahu. Jejich teroristické činy v zásadě požívají imunity před stíháním ministerstvem spravedlnosti, jehož žalobce i agenty spojují s buřiči sympatie i třídní solidarita „buržoazní bohémy“ (tzv. Bobos).

Co se nějakého směřování týče, uvádí výtržníky podle všeho z velké části do pohybu hlavně židovská média: útočí na sochy označené v publikacích jako New York Times a Washington Post coby rasistické. Ideje a historie Projektu 1619, označeného za oficiální institucionální ideologii šéfredaktorem New York Times Magazine Jakem Silversteinem, tak zdá se zůstává zatím jediným vlivným textem, kterým se anarchisté a skupiny Black Lives Matter (BLM) nechávají inspirovat.

Co tedy chtějí?

Musíme si tedy klást otázku, co teroristé skutečně chtějí? Odpovědí jsou postavení a vliv jejich starších kolegů.

Toto vysvětlení je částečně podloženo i teorií Petera Turchina o nadprodukci elit. Tento rusko-americký akademik objevil u společností na pokraji občanské války jistý pravidelně se opakující fenomén: univerzity chrlí přebytek právníků, akademiků i dalších ctižádostivých profesionálů soupeřících o nedostačující množství prestižních postů.

V americkém kontextu to znamená tichý kolaps finanční kompenzace i společenského postavení právnických, mediálních i akademických postů.

Přes polovinu vysokoškolských vyučujících dnes tvoří asistenti, zaměstnanci na částečný úvazek, kteří si vydělají asi tři tisíce dolarů za tří kreditový kurz. Nepoměr se ukáže ještě markantněji při zohlednění generačních rozdílů. Tři čtvrtiny vysokoškolských pedagogů navíc nesměřují k absolutoriu, záruce akademické svobody, z níž však tak jako tak zbývá jen jméno.

Jen necelé dvě třetiny absolventů amerických právnických fakult naleznou uplatnění ve vystudovaném oboru. Mnozí z nich tak pracují pro protibělošské neziskové „fabriky“ na žaloby sponzorované oligarchy, kde se obvykle musejí spokojit se mzdou do 40 tisíc dolarů ročně, přestože musejí splácet drtivě vysoké studentské půjčky. Do této kategorie patří zřejmě přinejmenším jeden z dvojice anarchistů, zatčených za házení výbušnin při shromáždění.

Ve světě médií ještě ne tak dávno mohl šikovnější novinář na volné noze uživit sebe i rodinu. To ale dávno neplatí v dnešním světě digitálních médií, jež se stala místem prodloužených stáží pro zájemce o místo ve skutečných novinách nebo korporaci. Výrazné postavy digitální novinařiny jako někdejší černá lesbická šéfredaktorka HuffPo Lydia Polgreenová nebo židovský šéfredaktor Buzzfeedu Ben Smith se tak letos přesunuli za lepším. Většina mileniálních novinářů na volné noze, zpravidla z bohatých rodin, žije ve stísněných brooklynských bytečcích s dalšími jako oni, kde si pečlivě dávkují své bio tofu a ketamin, aby vydrželi až do konce měsíce, kdy přijde tolik potřebná finanční injekce od rodičů.

Politicky vlivné sféry vyššího vzdělávání, média i právo se tak staly hájemství levoliberálních fanatiků – hlavně Židů a bělochů, ale i hrstky barevných z vyšších vrstev – kteří 1) pocházejí z privilegovaného prostředí, aby se i na dobu neurčitou mohli spolehnout na finanční podporu rodiny; 2) musejí prokázat obzvláštní ideologický zápal při prosazování programu vládnoucí třídy, aby dosáhli na pracovní pozici nebo povýšení, tím spíš pokud jsou nežidovského evropského původu.

Touto optikou se fenomén „buržoa-bolševiků“ stává podstatně srozumitelnějším. K „nejkrvavějším“ čistkám dochází uvnitř našich institucí, kde mladší kádry nenávistí kypících demagogů sbírají skalpy svých starších kolegů, jejichž místa doufají zaujmout.

Hladovějící a opovrhované mileniální profesionály omrzelo zahřívání lavičky a čekání na poklidný odchod starších liberálů na odpočinek. Řada těchto starších bílých liberálů, jejichž vysoká postavení ve vlivných akademických či mediálních institucích se ocitla v ohrožení, stále ještě věří v jakousi podobu svobody slova a není zcela přesvědčena o oprávněnosti vraždění podle rasového klíče.

Mileniální středostavovští profesionálové – vesměs morbidní bílí devianti, kariéristé a Židé – však mají mocné spojence v židovské superelitě.

Leckdo byl na rozpacích, když se židovský dědic New York Times A. G. Sulzberger postavil na stranu mladých extremistů ve své redakci při kontroverzi nad publikací sloupku úřadujícího amerického senátora, která stála místo čtyřiapadesátiletého šéfa názorové rubriky Jamese Bennetta.

Byť se hovořilo o projevu zbabělosti neoliberálního establishmentu, Sulzberger přijal požadavky až nápadně ochotně. Židé z New York Times nedávno vytáhli do války s Pittsburgh Post-Gazette a jeho šéfredaktorem, který se postavil interní revoltě mileniálů sloupkem „Rasismus je nový mccarthyismus“. New York Times na to reagoval přívalem žluče na noviny, které vyzvaly dvojici svých mladších redaktorů, otevřených sympatizantů BLM, aby se zřekli účasti na zpravodajství o nepokojích.

Vedoucí vnějších vztahů prestižní anglické Cambridgeské univerzity, Židovka Lisa Goldová, odpověděla na bouři rozhořčení, spuštěné vyjádřením nespokojené vyučující kritické teorie Priyamvady Gopalové, že „na životech bělochů nezáleží“ jejím doporučením k udělení plné profesury.

Akademičtí specialisté na přírodní vědy dosud vcelku úspěšně ignorovali nesmysly, vyučované na humanitních fakultách jejich škol. S tím ale nejspíš bude konec. Na univerzitě v Plymouthu předali aktivisté vedení seznam tweetů „olajkovaných“ uznávaným fyzikem dr. Mikem McCullochem, jehož nyní vyšetřují.

Zejména anarchisté umně využívají nařčení ze sexuálního obtěžování a rasismu k „vyštípání“ staré gardy a proměně uznávaných institucí v jimi vedené cirkusy. Úsilí členů Antify jako Jamie Pecková a jí podobných při falešných obviněních mužů spojených se značkou Vice ze sexuálních prohřešků umožnilo aktivistům z jejích sociálních kruhů infiltrovat a ovládnout zpravodajskou a názorovou sekci Vice, který se z bašty provokatérských obránců svobody slova, schopných pod vedením Gavina McInnese otisknout i třeba Jima Goada, proměnil na publikaci, která své zaměstnance hledá především v řadách politicky hyperkorektní Antify.

Většina vysokoškolsky vzdělaných mileniálů nevěří v právo na svobodu slova, řádný proces ani demokracii – a kdybychom se ptali jen v mediálním, akademickém nebo právním prostředí, dostali bychom čísla blížící se sto procentům.

Proto jako by se ocelové sevření židovské moci ještě utahovalo v čase, kdy liberálové z generace babyboomerů s jejich vlažnými postoji dlouho přesluhují ve svých elitních pozicích. Pocit, že jejich čas dozrál, povzbudí i těch pár váhajících mezi ambiciózními mileniály, aby se dále utvrdili ve své okázalé podpoře psychotického a nepopulárního programu elit.

Mocní Židé na vrcholku pyramidy tyto interní puče v redakcích, služebnách FBI i korporátních zasedačkách podporují a řídí, protože věří, že prověření mileniální fanatici, kteří pro ně pracují, bez mrknutí oka zatnou tipec rostoucímu vzepětí bělošskému populismu – a to i silou.

Dobrou zprávou je, že bílí mileniálové mimo tyto titěrné bubliny se také radikalizují – směrem k rasovému nacionalismu.

Po dovršení zatím poslední košer revoluce budou mileniální Jagodové a Dzeržinští  korunováni na katany teroru v naší zemi, zmítané v očích Židů existenční krizí rostoucího bělošského povědomí.

Výpady Nelidové fronty proti většině s postupným soumrakem babyboomerů dále zesílí. Čeká nás tak epocha plná násilí a svárů, vedle které budou současné levičácké násilnosti dost možná působit jako nedělní lázeňské matiné.

Článek Erica Strikera What the Bourgeois Bolsheviks Want vyšel na jeho stránkách National Justice 26. června 2020.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív