Islamizace Francie a Belgie v číslech: 20 % novorozenců má muslimská jména

Belgie Francie Musulmanes

Autor: Guillaume Durocher

Na rozdíl od zemí anglofonní sféry bohužel většina států kontinentální Evropy neshromažďuje oficiální statistiky na etnickém základě. Ve Francii pak mainstreamová média zatvrzele opakují, že Grand Remplacement (velká výměna) původního francouzského obyvatelstva, už na první pohled patrná v každém větším městě, není nic jiného než „spiklenecká teorie“. Škrabalové z médií, často přímo či nepřímo placení státem

Nebojácní a skutečně nezávislí občanští novináři mezitím pilně dělají práci, jíž se velká média vyhýbají, tj. dokumentaci tohoto vývoje. Etnonacionalistický web Fdesouche nedávno zveřejnil podíl novorozenců s muslimskými jmény ve Francii a Belgii podle vládních statistik.

Jak můžeme vidět (úvodní obrázek), vývoj v obou zemích je do značné podobný: podíl muslimských jmen nově narozených dětí se prudce zvedl z 5-8% v roce 1995 na dnešních asi 20%.

Web Fdesouche už dříve zjistil, že třetina ve Francii narozených dětí je testována na onemocnění srpkovitou anémií, což se obvykle provádí v případech dětí afrického nebo blízkovýchodního původu. A jelikož ani zdaleka všichni barevní imigranti ve Francii nejsou muslimové, jsou tato data s dřívějším zjištěním v zásadě slučitelná.

Vidíme, že stejně jako všude jinde se i v Belgii muslimské a imigrantské obyvatelstvo z drtivě většiny soustřeďuje ve velkých městech, především Bruselu. Podíl nově narozených muslimů se však za pouhých 23 let více než zdvojnásobil ve Flandrech a zečtyřnásobil ve Valonsku. Při zachování současného vývoje tak bude ze západní Evropy islámský kontinent dlouho před koncem století.

Jistě nemusím čtenáře sáhodlouze přesvědčovat o nezáviděníhodném osudu žen (bělošských a/nebo křesťanských), menšin či vědy v islámském světě. Mimo běžných teroristických útoků páchaných v Evropě muslimy se naše země stanou náchylnými ke krvavým občanským válkám mezi muslimy a nemuslimy, jaké jsme viděli v Bosně, Libanonu, Iráku nebo Sýrii.

Nárůst muslimské populace se však podle všeho zastavil v samotném Bruselu, na hodnotách těsně pod 50%. Autoři Fdesouche nabízejí možné příčiny tohoto vývoje:

  • „Smíšená“ křestní jména (Adam, Liam, Mila, Sofia, Sarah, Linah…) v našich souhrnech počítáme jen za polovinu.
  • Rostoucí náklady na bydlení ve městě a blízkém okolí mohou vést k přesunu muslimského obyvatelstva mimo Brusel do Flander a zejména frankofonního Valonska.
  • A konečně skutečnost, že belgický statistický úřad nezmiňuje jména, která se daný rok objeví méně než pětkrát (třikrát v případě Francie), což předem vylučuje jistá „exotická“ jména, jež s větší pravděpodobností bývají islámského původu.

Brusel v posledních letech prožívá hospodářský rozmach. Původní Belgičané představují absolutní většinu obyvatelstva a lidé bez belgického občanství zde tvoří asi třetinu. Mnozí z cizinců však jsou Evropané. Žije zde mnoho Francouzů a v poslední době zesílil také příliv lidí z jihu a východu Evropy, zejména Rumunů. Mimochodem právě přítomnost cikánských žebráků z východní Evropy se dnes stala nevyhnutelnou scenérií většiny západoevropských měst. Toto „podnikání“ je vysoce organizované cikánskými klany, které se pravidelně vracejí „domů“ do východní Evropy (ve skutečnosti ale původně pocházejí z Indie, z těch nejnižších kast hinduistické společnosti).

Musíme vzít na vědomí, že „globální metropole“ se alespoň v dohledné budoucnosti zdají být hospodářsky i společensky v zásadě životaschopné. Ti nejinteligentnější nejen z našich lidí, ale z populací celého světa, se tak stěhují do Silicon Valley, New Yorku, Londýna, Paříže, Bruselu atd. Vysoká „funkčnost“ těchto kognitivních elit zdá se více než kompenzuje přítomnost mas imigrantů nízké úrovně. Vytvořil se jakýsi modus vivendi, v němž zámožní běloši i rasoví cizinci vytlačují z žádaných částí měst špatně fungující menšiny prostřednictvím vysokých cen nájmů a nemovitostí. Tito lidé se tak stávají problémem a břemenem bělošské střední a dělnické vrstvy v okrajových částech města.

Sociálně-policejní stát zatím z větší části zvládá opatrovat/věznit menšiny podle potřeby, jak to vidíme na New Yorku starosty Michaela Bloomberga i napříč západní Evropou. Velkoměsta se celkem přirozeně rezidenčně segregují, a metropolitní běloši se navzdory svému okázalému „antirasismu“ stěhují zase mezi převážně bělošské obyvatelstvo (viz situace v New Yorku a Londýně). Cizí etnické skupiny navíc obvykle netvoří jediný etno-náboženský blok, ale samy se dále dělí na nespočet skupin: tak se obrušují hrany možného politického konfliktu, protože neexistuje etnická skupina dost početná na to, aby se stala nezpochybnitelným hegemonem. Když se o moc přetahují jen dvě nebo tři etnické skupiny, často to vede k etnické občanské válce. Naše „globální velkoměsta“, přestože jsou ohromnými laboratořemi dysgenické reprodukce a etnické entropie, se tak alespoň prozatím jeví udržitelně a stabilně.

Ale na jak dlouho?

Článek Guillaumeho Durochera Measuring the Islamization of France and Belgium: 20% of Newborns Given Muslim Names vyšel na webu The Occidental Observer 29. října 2018.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív