Japonsko s ubývající pracovní silou čelí tlakům, aby přijalo víc imigrantů

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

V klidu chlapi, inženýři a doktoři už jsou na cestě!

Autor: Justin McCurry

Stárnoucí obyvatelstvo a předpověď úbytku pracovní síly o osm milionů lidí do roku 2030 jsou hlavními důvody stále četnějších výzev, aby vláda přijímala migranty a uprchlíky.

V japonské vládě narůstá napětí kvůli neochotě země přijmout byť jen skromné počty uprchlíků a imigrantů, zatímco zástupce OSN vyzval Tokyo k větší spolupráci při přesídlování lidí prchajících před konfliktem v Sýrii a Iráku.

Šigeru Išiba, státní ministr pro revitalizaci venkova, řekl, že Japonsko by mělo přijmout více imigrantů. Jako příklad úspěšné integrace udává integraci japonských imigrantů v Jižní Americe zkraje 20. století.

Išibova slova zazněla takřka současně s prohlášením vysokého úředníka OSN, který Japonsko vyzval k přijetí lidí prchajících před válkou v Sýrii a Iráku.

Rozhodnutí premiéra Šinzó Abeho neměnit japonskou uprchlickou politiku vyvolalo ostrou kritiku přísných azylových pravidel země. Loni vyhověly úřady jen 11 z rekordních 5 000 žádostí.


Išiba, který se podle předpokladů bude za tři roky ucházet o post předsedy vládnoucích liberálních demokratů, patří k rostoucímu počtu vládních představitelů, kteří věří, že kontrolovaná imigrace může pomoci zachránit ekonomiku před očekávaným úbytkem pracovních sil.

Minulý týden k tomu řekl: „Vzhledem k poklesu počtu obyvatelstva by měla vláda prosazovat politiku přijímání imigrantů do Japonska. Je nesprávné myslet si, že cizinci k nám nesmějí. Vláda musí přijmout opatření, která nás ani imigranty nebudou omezovat co se jazyka, zvyků a dalších oblastí života týče.“

Taro Kono, státní ministr pro administrativní reformu a předseda Národní policejní agentury, nedávno prohlásil, že uvolnění imigračních zákonů by pomohlo Abemu dosáhnout jeho cíle zvýšit do konce dekády objem HDP ze současných 491 na 600 bilionů jenů (5 bilionů amerických dolarů).

Vedoucí tajemník vlády Yošihide Suga však Konova doporučení rozhodně odmítl: „Jiné země s tím mají spoustu problémů, měli bychom být při přijímání imigrantů velice opatrní.“

Tento týden zveřejněná vládní data ukazují, že do roku 2030 se v Japonsku sníží počet pracovníků o 7,9 milionů – tedy o 12,4%  – na 55,61 milionů. Podle projekcí dojde také do roku 2060 k poklesu populace ze současných 128 milionů na 86 milionů a podíl lidí starších 65 let se přiblíží 40%.

Abe však už na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyloučil výrazné změny japonské politiky zavřených dveří:

„Je to otázka demografie. Než začneme přijímat imigranty či uprchlíky, musíme nejprve dosáhnout většího zapojení žen i starších lidí a zvýšit míru porodnosti. Čeká nás spousta práce, než budeme moci začít přijímat imigranty.“

Japonsko také čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby se více zapojilo do řešení evropské uprchlické krize, přestože patří k hlavním dárcům humanitární pomoci uprchlíkům a přislíbilo finanční podporu zemím postiženým konfliktem s Islámským státem.

Neochota Japonska přijmout uprchlíky ostře kontrastuje s dalšími neevropskými zeměmi jako Austrálie, která se nabídla přijmout 12 000 dalších uprchlíků či Kanadou, která přislíbila přesídlit celkem 25 000 lidí.

Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, během cesty do Japonska tento týden prohlásil, že „by byl rád, kdyby japonská vláda urychlila své úsilí… ke zvýšení počtu přesídlených do Japonska a akutně se v prvé řadě zabývala humanitárním přijímáním Syřanů.“

Guterres po jednání se zástupci tokijské vlády dodal, že Japonsko by mělo „v pokrokovém duchu vylepšit svůj azylový systém… aby umožňoval snadnější přijímání, uznání a integraci uprchlíků do japonské společnosti.“

Článek tokijského dopisovatele Justina McCurryho Japan under pressure to accept more immigrants as workforce shrinks vyšel v britských novinách the Guardian dne 26. listopadu 2015.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív