Alain Soral byl za své antisemitské komentáře odsouzen k nebývale přísnému trestu ročního odnětí svobody


Alain Soral

Alain Soral. Proč triko s nápisem „gój“?


Autor: Shlomo Papirblat

Francouzský soud s neobvyklou tvrdostí potrestal spisovatele, který na svém webu zveřejnil antisemitský článek.

Šedesátiletý Alain Soral je považován za předního krajně pravicového ideologa ve Francii a v minulosti proslul kontroverzními prohlášeními. V článku z loňského března napsal, že Židé jsou „manipulátoři a despoté plní nenávisti“ a že „boj mezi židovským národem a zbytkem lidstva by měl mít podobu totální genocidy“*.

V témže článku popsal i své zkušenosti se žalobkyní z dřívějšího trestního stíhání proti jeho osobě: „Nikdy jsem neslyšel tolik lží a nečestnosti z ženských úst – a to jsem v životě měl tu čest se spoustou kurev.

Březnová esej, za niž má teď Soral jít za mříže, byl reakcí na soudní přelíčení z února, kdy byl souzen za jiný svůj článek. Ten v době francouzských prezidentských voleb v roce 2017 ukazoval digitálně upravenou fotografii tehdejšího kandidáta (a současného prezidenta) Emmanuela Macrona, jehož rukáv zdobí páska podobná té nacistické, jen místo hákového kříže na ní je symbol dolaru. V pozadí jsou americká a izraelská vlajka a trio ve Francii velice známých Židů: bankéř Jacob Rothschild, americký podnikatel Patrick Drahi a Jacques Attali, první šéf Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Podle obvinění při únorovém procesu vykresloval příspěvek Macrona jako loutku, za jejíž nitky tahá trojice Židů. V odpovědi na toto obvinování z podněcování nenávisti Soral sepsal svůj březnový článek.

Alain Soral je autorem tuctu knih, divadelních her a stovek esejí, které vyšly na stránkách nejrůznějších médií. Jeho sestra Agnes Soralová byla v 80. a 90. letech ve Francii populární herečka.

Svou politickou dráhu Soral začal v komunistické straně, s níž se však časem rozešel, aby vytvořil své vlastní uskupení, jež mělo zastupovat „nacionalistickou levici“. Nazval jej Egalité et Réconciliation, stejně jako své stránky.

V první dekádě tohoto století měl blízko k politickému klanu Le Penových. Stal se členem strany Front National a časem dokonce jejího ústředního výboru. Podle francouzských politických komentátorů však později odešel (nebo byl odejit) právě pro svůj příliš hlasitý a extrémní antisemitismus.

Proto se dal dohromady s antisemitským komikem Dieudonném, tvůrcem slavného gesta „quenelle“, tzv. obráceného nacistického pozdravu. Společně také v roce 2009 na „antisionistické“ kandidátce usilovali o vstup do Evropského parlamentu, a přestože ve volbách neuspěli, zůstali dobrými přáteli.

Francouzský svaz židovských studentů, který na Sorala žalobu kvůli jeho článku podal, rozhodnutí soudu na pařížském předměstí Bobigny přivítal: „Spravedlnost vystavila další stopku tomuto ubohému šiřiteli nenávistné propagandy“, napsali na svém twitterovém účtu. Verdikt si pochvaluje také právnička Mezinárodní ligy proti rasismu a antisemitismu (LICRA) Ilana Soskinová.

Podobně přísné rozsudky bývají v případech antisemitských výroků státními zástupci navrhovány jen zřídka – a stejně zřídkavé jsou i v rozsudku. Obvyklým trestem za podobný prohřešek je spíše pokuta nebo podmíněný trest. A v oněch vzácných případech, kdy dojde na odnětí svobody, bývá délka jeho trvání zpravidla velice krátká. Odvolací soud navíc rozsudek často změní, takže odsouzený do vězení vůbec nenastoupí.

V Soralově případě však soud vyhověl dvanáctiměsíčnímu trestu odnětí svobody, navrhovanému státním zastupitelstvím.

Poznámka DP

* Z diskuse pod článkem přikládáme komentář, který výrok trochu zasazuje do kontextu: Na Soralově stránkách je zmínka, že tato výzva nepochází od Sorala. Že se poprvé objevila (v opačném významu) v izraelském časopisu v dubnu 2003. Ze které ji v březnu 2018 na nějaké konferenci v Paříži ocitoval (patrně) Soralův kolega, aby poukázal na údajně zjevnou anti-humanitu judaismu.

Článek In unusual step, French court imprisons writer for a year over anti-Semitic comments vyšel na stránkách izraelských novin Haarec 18. ledna 2019.

One Response to “Alain Soral byl za své antisemitské komentáře odsouzen k nebývale přísnému trestu ročního odnětí svobody”

  1. Redakce napsal:

    Zde přítomným „diskutérům“ (čest výjimkám) jistě nemusíme vysvětlovat, proč byla zdejší „diskuse“ smazána.

Trackbacks/Pingbacks


Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti

Radim Lhoták - Zpěvy nemilosti***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

27. dubna 1937 zemřel v římské vězeňské nemocnici italský marxistický filozof a komunistický filozof Antonio Francesco Gramsci. Ve svém díle se zabýval politickou teorií, sociologií nebo lingvistikou. Jeho nejvlivnějším příspěvkem byla teorie tzv. kulturní hegemonie, v níž přenesl důraz z ekonomického determinismu klasického marxismu na úlohu kulturních institucí při zachovávání moci vládnoucí třídy a která výrazně ovlivnila moderní levici.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív