Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Uctívání hrdinů a Tommy-tardi

Tommy RobinsonAutor: David Yorkshire

Skutečná pravice odjakživa věřila v silné vůdce a schopnost, slovy Thomase Carlylea, „velkých mužů“ utvářet dějiny. Ve své sbírce přednášek Hrdinové: Úcta k hrdinům a hrdinství v dějinách Carlyle popisuje šest hrdinských typů: hrdina jako božstvo, jako prorok, jako básník, hrdina knězem, jako učenec a jako král. Podobné uvažování se však neomezuje jen na pravici – své hrdiny má totiž i levice: revolucionáře a teoretiky.

Někdy v 60. letech 20. století se na scéně objevil nový druh hrdiny, nejprve na levici, ale dnes stále častěji i na pravici: hrdina jako aktivista. Aktivistou okamžiku, tím spíš s jeho nedávným zatčením a uvězněním, pak nepochybně je Tommy Robinson. Je ale skutečně hrdinou a bude formovat podobu dějin?

Jak vám jistě došlo z přiloženého obrázku, za hrdinu naší doby ho nepovažuji. Vlastně ani nevěřím, že by měl pevnou kontrolu nad většinou z toho, co říká. Od samotného začátku své aktivistické dráhy totiž Robinson udržuje pochybný vztah s organizovaným britským židovským společenstvím, což znamená povinné dodržování „stranické linie“ ohledně rozmanitosti a inkluze (viz ostatně fotku níže). Jakkoliv si jeho přímé pojmenování islámského problému a přímá konfrontace s muslimy zasluhuje obdiv a ukazuje nemalou dávku odvahy, důsledné oddělení celého problému od otázky rasy nebylo jen záměrnou, ale vědomě nepoctivou a politicky motivovanou volbou spojení se s židovskými zájmy.

 

Tommy Robinson, Roberta Moore, rabbi Nachum Shifren

Tommy Robinson, Roberta Moore (bývalá šéfka EDL Jewish Section) a rabín Nachum Shifren z ortodoxního chasidského hnutí Chabad Lubavič.

 

Liga na obranu Anglie (EDL) konec konců vznikla podle předobrazu Židovské obranné ligy, teroristické skupiny a v Americe i ochotného spojence radikálních černošských skupin. Od samého počátku také přes svou chvályhodnou práci při odkrývání činnosti gangů muslimských pedofilů propagovala multirasovou společnost a skutečné britské nacionalisty, kteří také vystupovali proti gangům, napadala coby „rasisty“. EDL pod Robinsonovým vedením zřizovala různé sekce, včetně židovské a LGBT. EDL tedy měla podobný program jako vláda. To jistě neznamená, že se tam nenašli dobří lidé. I ti však se museli držet politicky korektní linie a Robinson sám pak byl v roce 2011 odsouzen za „hlavičku“ člověku, kterého označil na „neonacistu“.

 

Tommy Robinson Otec Nadaf

Tommy Robinson (zde v tričku s emblémem Izraelských obranných sil, IDF) se při své návštěvě Izraele setkal i s knězem řecké ortodoxní církve Gabrielem Nadafem, jedním ze zakladatelů Fóra křesťanů za službu v IDF.

 

Když Robinson z  EDL v roce 2013 odešel, uvedl jako důvod „extrémismus“ a obratem začal pracovat pro levicový muslimský think-tank Quilliam a vystupovat na BBC – ne už ale jako „protivník“, ale „jeden z party“.

 

Tommy Robinson Maajid Nawaz Kevin Carroll

Spoluzakladatelé EDL, Tommy Robinson a Kevin Carroll, společně se zakladatelem levicového, muslimského, protiextremistického think-tanku Quilliam Foundation Maajidem Nawazem. Nawaz je bývalým členem islamistického hnutí Hizb ut-Tahrir. Robinson později prohlašoval, že dostal od Quilliam Foundation několik tisíc liber za to, že si think-thank mohl připsat zásluhy za jeho rezignaci z vedení EDL.

 

V roce 2016 ho židovský youtuber „Brian of London“ (i když zjevně spíš Brian z Tel Avivu než Londýna) pozval do Izraele, kde poslušně deklamoval izraelskou propagandu.

 

Tommy Robinson Brian of London

Tommy Robinson a Brian of London (Brian Thomson) na společné návštěvě Izraele: Make Zionism Great Again. Více informací ke společné cestě z pera Briana Thomase na stránkách The Times of Israel.

 

Potom se dal do služeb společnosti Ezry Levanta Rebel Media, židovsko-kanadské internetové mediální společnosti, která hájí izraelské zájmy na Blízkém východě a ty židovské na Západě – a to včetně známého židovského pokrytectví v podobě obrany židovského etnostátu a výpadů proti etnonacionalismu jinde. V tomto směru bychom si neměli dělat iluze: Robinson vždy byl proti bělošskému etnonacionalismu. Loni při událostech v Charlottesville napsal na svůj twitterový účet toto:

null

Ať už si o pochodu v Charlottesville myslíme cokoliv, většina zúčastněných měla k „náckovství“ daleko, což Robinsonovi vzhledem k jeho obeznámenosti s internetovými informačními zdroji jistě nemohlo ujít. Znám mu je také rozsah židovské moci a vlivu v Británii, tím spíš, že kdysi tweetnul odkaz na blog Traitor Within, který se snaží rozkrývat židovský supremacismus. Robinson se to snažil zamluvit s tím, že odkazovaný článek považoval za kritiku labouristické imigrační politiky. Robinson se skutečně pozorně vyhýbal židovské stopě v britské imigrační politice, jejímu protibritskému duchu i jejich umlčování opozice, jak se tím (největší židovská organizace v zemi) Board of Deputies of British Jews chlubil ve svém komuniké Tonymu Blairovi ze 17. prosince 1998, zveřejněném na jejich webu. Následují „nejšťavnatější“ části:

Výbor stojí dlouhodobě v čele přípravy návrhů legislativy upravující rasové vztahy v Británii… Odbor obranné politiky a meziskupinových vztahů, který sleduje aktivity politických extrémistů a rasistů, vyzýval po sobě jdoucí vlády k přijetí a posílení legislativy na úpravu mezirasových vztahů… Vyhledával také spojence a skupiny se společnými zájmy mezi ostatními náboženskými a menšinovými společenstvími.

Výbor hrál zásadní roli při prosazení prvního zákona o rasových vztazích, který byl z části připraven i na základě podkladů vypravovaných pro Výbor profesorem Geoffreym Bindmanem a lordem Lester z Herne Hill. Výbor také dodal písemné i ústní důkazy pro šetření předcházející schválení zákona o veřejném pořádku z roku 1986, zákona o trestní spravedlnosti z roku 1995 a zákona a zločinu a nepokojích z roku 1998…

V daném období se vytvořilo společenské ovzduší nahrávající rasismu a rasové diskriminaci. Proto byla předložena řada návrhů k doplnění nedostatků zákonné úpravy… Přesto však stále existuje prostor pro zlepšení.

Návrhy CRE (Komise pro rasovou rovnoprávnost) na legislativní úpravy považujeme za dobře propracované a odůvodněné… jsme připraveni jejich uveřejněné návrhy podpořit.

Výbor také vidí opodstatnění pro navržení nové legislativy k boji proti diskriminaci a podněcování náboženské nenávisti… Záhy také hodláme reagovat na vládní komuniké, že by se mohla zabývat uvedením specifického zákona zakazujícího popíraní holokaustu…

Kromě změn učiněných v národní legislativě jsou potřeba také úpravy pravidel a regulací v řadě institucí a organizací za účelem snížení nebo odstranění nábožensky motivované diskriminace.

Celkem jasně to myslím ukazuje činnost organizovaného Židovstva v Británii v jejich vlastních vyjádřeních. Postupme ale k aktuálnímu případu uvěznění Tommyho Robinsona, podle některých jen za výkon svého práva na svobodu projevu. Článek Julie Lakeové to říká naprosto přesně: bylo to jeho vlastní chyba. Zašel bych dokonce ještě dál: vydal se k soudu s jasným záměrem nechat se zatknout a uvěznit, a tak se stát „mučedníkem za svou věc“. Velice dobře znal podmínky svého loňského podmíněného trestu z Cantenbury, kde byla soudkyně až překvapivě shovívavá s přihlédnutím k tomu, že ho před zasahováním do probíhajících procesů varovali už v Lutonu. Stálo v nich, že bude odsouzen k tvrdému trestu, pokud se pokusí ovlivnit další probíhající řízení tím, že o něm bude zpravovat způsobem, který by mohl ovlivnit porotu. Pro ty, kterým se nechce číst celý rozsudek, uvádím nejzajímavější místa:

Dal jste jasně najevo vědomé konání s cílem pořídit fotografie obviněných, v němž jste pokračoval navzdory výzvám k zastavení, a proto považuji za logický závěr, že jste k budově soudu přišel se záměrem vyhledat obviněné, o nichž jste mluvil tak, jak jsme všichni viděli a slyšeli […] Jasně jste prokázal, že vaším záměrem a cílem bylo pokusit se obviněné nafilmovat. Nepovedlo se vám to jedině proto, že jsme vám v tom úspěšně zabránili. Následně jste dále filmoval i soudní budově, přestože vám bylo řečeno, že se to nesmí, a tento materiál byl následně zveřejněn v médiu, jak je soudu známo, s širokým dosahem. Odkazujete zde na náboženství obžalovaných a mluvíte o nich jako „muslimských znásilňovačích“ nebo „muslimských pedofilech“…

Toto řízení ve věci pohrdání soudem není otázkou svobody slova, tisku, legitimní novinařiny ani politické korektnosti. Nejde zde o správnost nebo nesprávnost politické perspektivy. Jde tu o spravedlnost a zajištění spravedlivého procesu. O to, aby porotě nebyl jakkoliv znemožňován výkon její důležité úlohy. O presumpci neviny. Aby nikdo nepředjímal rozhodnutí a nechodil kolem soudu s materiály, fyzickými či elektronickými, kde se o obviněných mluví jako „muslimských pedofilních násilnících“. Skutečný novinář nic takového dělat nesmí a podle zásady absolutní zodpovědnosti by pro zveřejnění takovýchto materiálů nebylo obrany. Jedná se o jazyk značně urážlivý, jehož účelem je vytvořit předsudky ohledně případu a takovéto informování – pokud lze vůbec o něčem takovém ještě mluvit – mohlo zapříčinit zásadní destabilizaci procesu…

Pokud by se materiály podobné povahy, jaké jste zveřejnil na sociálních médiích, objevily v mainstreamovém tisku, na stole by se mi nepochybně začaly vršit žádosti od obhájců zúčastněných, abych se k tomu konkrétně vyjádřila porotě – nebo, hůř, proces ukončila a zahájila znovu. Akce tohoto typu mohou mít a mívají takovéto následky, a proto se vám také dostalo právě onoho nakládání, jakého se vám dostalo – a z toho důvodu také přistupuji k tomuto případu s nejvyšší vážností.

Otázka tedy zní, jak se s celou věcí adekvátně vypořádat. Omluva – přestože tuto vaši omluvu přijímám a jsem vám za ni vděčná – myslím nepostačí. Za přiměřený nepovažuji ani peněžní trest. Mám za to, že náležitý může být jen trest odnětí svobody. Jedinou otázkou tak pro mě zůstává zda – za okolností a s přihlédnutím k tomu, co mi řekl pan Kovalevsky, a já od něj přijala o možném nebezpečí, jež by vám hrozilo, kdybyste bezodkladně nastoupil do výkonu trestu; a s přihlédnutím k nutnosti zajistit řádný průběh procesu i toho, že si podle jeho slov už v žádném případě nebudete činit sebemenší iluze o tom, co smíte a nesmíte dělat – by vašem případě trest odnětí svobody, který by jinak byl vyměřen, nebylo možné učinit podmínečným.

Vyměřuji vám tedy rozsudek tří měsíců odnětí svobody s podmínečným odkladem po dobu 18 měsíců. Žádné další podmínky k tomuto trestu určeny nebudou, ale měl byste vědět, že pokud spácháte jakýkoliv další přestupek, včetně pohrdání soudem podobým konáním, budou vám budou k trestu, který za tento přestupek dostanete, přidány ještě tři měsíce z Vaší podmínky. Ve zkratce, pane Yaxley-Lennon, přijďte k nějakému dalšímu soudu, mluvte o lidech jako o „muslimských pedofilech, muslimských znásilňovačích“ a podobně během průběhu daného soudu ještě před tím, než bude porotou vyřčen rozsudek – a půjdete za mříže. Rozumíte?

Mimo to bylo jasně dáno na vědomí, že proces v Leedsu podléhá informačním omezením už od počátku procesu, jak prohlašuje mj. článek z listu Examiner. Všimněte si formulace: „Bereme na vědomí, že proces bude probíhat s limitacemi na zpravování o jeho průběhu, takže o něm bude možné informovat až po jeho dovršení.“ Případ zatím u konce není, protože někteří obvinění si dosud nevyslechli rozsudek. A jak podotkla Julie Lakeová, jejich obhájci teď budou moci podat žalobu na zmatečnost řízení. Celý proces tak byl zapomenut, jelikož musel ustoupit představení pro jednoho herce: Tommyho Robinsona. Jeho divadýlko mu zajistilo plnou pozornost, a přestože rozumím potřebě mas mít své hrdiny, Robinson tak učinil na úkor lidí skutečně důležitých: obětí a jejich rodin.

Hodně mě zklamaly komentáře (na webu Mjolnir Magazine – pozn. DP), které čekaly na schválení, plné té nejhorší špíny chrlené armádou zaslepených Tommy-tardů. Nijak se nestydím za jejich vymazání. Jistě, ne každý kdo propadl šarmu a tlachání Tommyho Robinsona, si zaslouží nálepku Tommy-tard, rozhodně si však potřebuje najít hrdiny lepšího formátu. Chápu, že média ho vyrobila a předložila coby legitimního vůdce rebelie a hrdinu dělnické třídy, když ho neustále zpovídala a ukazovala na obrazovce. Jeremy Bedford-Turner, který nedávno nastoupil do výkonu dvanáctiměsíčního trestu za takzvané podněcování nenávisti (hate speech), podobný čas ve světle mainstreamových médií nikdy nedostal. A kde byly populární osobní alternativní mediální sféry, když zavírali jeho? Kde byli Lauren Southernová, Stefan Molyneux, Paul Joseph Watson a spol. tehdy? Proč se nikdo z nich nezmínil o procesu s Alison Chablozovou? No jo, tito lidé kritizovali židovskou moc – a právě tady se nám ukazuje dvojí metr. Jejich procesy si vydupala právě ta skupina, již se Robinson klaní.

Zkusím odhadnout následující vývoj: Čekám, že čelní izraelští politici zkritizují britskou vládu za její chování k Tommymu Robinsonovi, aby si tak zajistili podporu obyčejných Britů pro Izrael a židovské společenství jako takové. Tak budou mít volnou ruku k tomu pokračovat v propagaci rasového míšení a dekadence britské kultury. Robinsonova sláva poroste – připravte se na vydání knížky! A časem nás možná všechny povede – a vést tedy on dokáže – do zaslíbené země falešného košer nacionalismu, bok po boku lidí jako Anne Marie Watersová s její stranou „For Britain”.

A pak je tu skutečný hrdina – nebo spíše hrdinka – která měla lví podíl na odhalení pedofilních muslimských gangů, která je dnes už bohužel po smrti. Jmenovala se Marlene Guestová a neúnavně shromažďovala složky s důkazy, obesílala jimi policejní orgány, média i veřejnou správu, vyzývala k vyšetření a stíhání pachatelů a volala tyto složky k jejich zodpovědnosti ochránit bělošské děti. Svou povinnost konala vytrvale a statečně, přestože bojovala s rakovinou, až do své smrti na sklonku roku 2014. Smutnou skutečností zůstává, že opravdoví hrdinové se v našem věku chvalozpěvů nedočkají, protože se nedostanou na obrazovku. Sám však považuji za nesmírnou čest, že jsem ji znal.

Úvaha Davida Yorkshirea Hero Worship & Tommytards vyšla na stránkách Counter-Currents Publishing 28. května 2018.

One Response to “Uctívání hrdinů a Tommy-tardi”

  1. Andrew napsal:

    Nabízí se otázka, proč se nepovedlo případ ostatních uvězněných lidí tolik medializovat jako dnes u Robinsona. Vždyť i tehdy mohli jejich zastánci šířit informace a svolávat demonstrace. Když lidi přijdou dnes protestovat na podporu Robinsona, většina by přišla i na podporu ostatních. Dá se argumentovat cenzurou, ale ta se dá překonat masivním spamováním, nemůžou vymazat všechno, nestihnou to. Potom se zpráva už šíří virálně. Ani ti v pozadí nemají kompletní kontrolu nad internetem. Aspoň zatím ne.

Trackbacks/Pingbacks


Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív