Délský potápěč

Autor: Stanislav Máselník

V posledních pár letech v Evropě neustále vzrůstá počet stran s ostře anti-imigrační rétorikou. Ať již je to Le Penova Front National, jinak středová italská regionalistická strana Lega Nord Umberta Bossiho, který kdysi prohlásil, že „bude střílet na každou loď s imigranty“, nebo třeba Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei), která v roce rozpoutala kampaň proti přístavbě minaretu k místní mešitě v Langenthalu, všechny spojuje nevůle udělat byť nejmenší kulturní ústupky ne-evropským přistěhovalcům. Ti jsou často vykreslováni jako příživníci s „tajnými“ kulturně-imperialistickými úmysly, kteří chtějí zaútočit na etnicky „čistou“ populaci. Co více, pro ty, kteří svou identitou přesahují, v tom lepším případě čeká kompletní asimilace, v tom horším snaha domácí populace o jejich repatriaci.

Read the full story

Autor: Srdja Trifkovic

Motto: V západním světě potřebujeme změnu paradigmatu, jež by vydláždila cestu opravdové Severní alianci složené z Ruska, Evropy a Severní Ameriky, jelikož všechny v nadcházejících dekádách čelí totožným hrozbám. V nejistém a možná ještě brutálnějším světě by lidé severu mohli konečně zvážit, zdali není opravdu lepší se vydat společnou cestou, nežli být poraženi rozdělením vlastních řad.

Vojenská metoda užívající koncentrovaného a překvapivého útoku na slabý článek nepřítelovy obrany zapříčiňuje porážku nepřítele způsobenou rozdělením jeho vojsk a následným zničením jednotlivých dílčích segmentů jednoho po druhém, namísto utkání se s plně zformovanýmy šiky. Jejím brilantním příkladem je tažení Stonewalla Jacksona z roku 1862 Shenandoahským údolím, kdy armáda sedmnácti tisíc mužů porazila tři navzájem oddělená unijní vojska, která byla dohromady čtyřnásobně početnější.

Read the full story

Autor: Ondřej Šlechta

Poslední týdny se v mnoha zemích Evropy nesly ve znamení rytmu událostí, o jejichž charakteru není slušné otevřeně hovořit. Mírumilovní muslimští imigranti například proměnili části švédského Malmö v hořící inferno, aby vyjádřili svůj nesouhlas s uzavřením tamějšího islámského centra. Itálií nedávno otřásla série brutálních znásilňovacích „nájezdů“ mladíků (opět) neevropského původu vůči italským ženám. To vyvolalo sérii „protiopatření“ ze strany Italů – napadání neitalských kaváren a pokusy o pogromy.

Read the full story

Napsal: Karel Kaiser

Už jste si někdy po otázce, jaké bulíky vám zase věší bulvární televize na nos, položili další dotaz, kdy jste se ptali sebe sama, zda sebou nenecháte manipulovat i v rámci kruhů lidí, jejichž světonázorová orientace je vám řekněme blízká? Obávám se, že komu ano, tak je jedním z mála „konzervativců“ a „národovců“ (ale nejenom jich), kteří takovou sebereflexi provedli. Jeden z hlavních problémů tohoto názorového spektra je manichejské vnímání společnosti a světa, co se týče národnostního a etnického složení.
Read the full story

Napsal: Ondřej Šlechta

Před rokem neonacisté plánovali projít pražským Starým městem v den výročí křišťálové noci.   Narazili na silný odpor a absenci jakýchkoli sympatií z řad širší veřejnosti. Když Dělnická strana přibližně o rok později uspořádala protestní shromáždění v severočeském Litvínově a následoval pokus Autonomních nacionalistů a sympatizantů Národního odporu proniknout „na lov“ do problémové čtvrti Janov, setkala se jejich akce s otevřenými sympatiemi nejen tamějších obyvatel, ale i nemalého procenta „běžných občanů“ z celé České republiky.

Read the full story

Autor: Ota Ulč

Nevím, jak je tomu v jiných jazycích, ale v angličtině si takto zdárně počínáme. Například zrovna včera (7.7.2005) televizní komentátor Terence Smith ve večerních zprávách nekomerční výchovné stanice PBS charakterizoval zabití egyptského velvyslance Ihaba al-Šarifa v Bagdádu nikoliv jako vraždu ale jako popravu (execution), tedy jako akt legitimní státní moci – i kdyby neznámí únosci tak byli učinili barbarským uříznutím hlavy, jak se nezřídka stává. Inu, mediální povyšování zrůdnosti na úroveň čehosi vlastně přijatelného.

Read the full story

Autor: Zdeněk Švácha

Zhruba před půlstoletím se prudce zrychlil proces zániku evropských koloniálních říší. Expanze starého světa, zrozená s prvním vyplutím Kryštofa Kolumba, se začala bleskově hroutit. Proč k tomu došlo? A o čem zrození a pád epochy imperialismu vlastně svědčí?

Potíže s imperialismem

Zodpovědět, čím byl, nebo nebyl imperialismus, je relativně nejsnadnější. Tento pojem jako první zpopularizoval britský novinář Hobson, jehož práce Imperialismus vyšla v roce 1902. Obsahově těží z konfliktu mezi jihoafrickými Búry a Anglií. Rozezlený antisemita Hobson v něm válku vylíčil coby spiknutí židovských finančních magnátů za účelem získání johannesburských diamantů a ožebračení jak domorodců, tak prostých bílých občanů. Tato obtížně prokazatelná konstrukce by v jiné době možná zapadla. Ne však tehdy. Začínalo dvacáté století, doba utopií a konspiračních teorií. Do té doby se události většinou posuzovaly podle svých výsledků. Pro konspirační teorie je však výsledek nedůležitý nebo relativní. Svou sílu opírají o údajnou schopnost rozeznat záměr aktérů děje.

Read the full story

Autor: Ondřej Šlechta

Návrh Antidiskriminačního zákona loni prošel Sněmovnou do druhého čtení. Na své únorové schůzi by se poslanci měli tomuto tématu znovu věnovat a pravděpodobně tzv. „Antidiskriminační zákon“ přijmout. Připomeňme, že k přijetí takového typu legislativy jsme nuceni směrnicí Evropské unie (konkrétně směrnicí 2000/43/ES, která zavádí zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ), což však v konečném důsledku nemusí přijetí tohoto zákona, který byl několikrát označen za antiliberální a antidemokratický, zaručovat. V případě, že bude jakýmkoli legálním způsobem v České republice přijetí tohoto zákona zabráněno, nátlak Evropské unie patrně dostoupí do fáze vymáhání finanční pokuty. Otázka Antidiskriminačního zákona tak otevírá Pandořinu skřínku otázek, které se rozhodně netýkají jen litery a norem návrhu zákona samotného.

Read the full story

Autor: Roger Scruton

Když mě můj starý přítel Paul Belien pozval, abych přednesl tuto přednášku, mou první reakcí bylo potěšení, že se politická strana v Belgii zajímá o mé názory. Do té doby jsem nikdy nebyl požádán, abych oslovil nějakou západoevropskou politickou stranu, a už dávno jsem dospěl k závěru, že hlas jako ten můj je pro praxi evropské politiky bezvýznamný a v myšlenkové stratosféře musí být považován za pouhý nejasný šum bez zřejmé možnosti využití ve sféře politické reality. O Vlaams Belang, stejně jako o její předchůdkyni Vlaams Blok, jsem slyšel, že jde o kontroverzní stranu s širokou podporou mezi vlámskou populací Belgie. Věděl jsem, že je terčem liberálního establishmentu, že je obviňována z „rasismu a xenofobie“ a že v její předchozí podobě ji belgický soud rozpustil. Nehledě na to, zda jsou tato obvinění pravdivá, existuje spousta jejich vysvětlení a mně připadalo, že skutečným hříchem Vlaams Belang je ohrožování nezadatelných zájmů Evropské unie.

Read the full story

Autor: Ondřej Šlechta

Také vnímáte ten rozpor v často tak odlišném vnímání reality ze strany většiny médií? Nejste sami. V nedávné době opět došlo k několika incidentům, které poukazují na problematický vztah mezi západní společností a islámskou kulturou, která v Evropě získává postupem času stále více pevnější postavení. Jedná se o dva případy, které se srovnávat nedají, jsou svojí podstatou víceméně odlišné, přitom však na nich lze přesvědčivě demonstrovat faktickou neschopnost a neochotu evropské civilizace hlouběji vysledovat kořeny jevů, které vrcholní evropští politici familiérně a korektně označují za „sociální protest“, či „problémy s integrací“ (o nějaké smysluplné obraně ani nemluvě) a současné pokrytectví při zpětném hodnocení reakcí veřejnosti na tyto problémy. Jak je vůbec možné, že jsou reakce vzbouřených Súdanců, volajících po trestu smrti pro britskou učitelku, přecházeny drtivou většinou západních médií mlčením, za současné bdělosti nad tím, zda není situace ve Francii vnímána příliš „rasisticky“?

Read the full story